Stav očkování se liší v závislosti na zemi, ve které jste se narodili. Důkazem toho je hodnocení procenta očkovaných lidí v různých skupinách imigrantů, které provedl Norský institut veřejného zdraví. Není známo, co může být příčinou těchto rozdílů.
– Očkovací program v Norsku je dobrý. Ale vidíme, že v některých skupinách imigrantů existují rozdíly, říká ředitel pro kontrolu infekcí Geir Bukholm ze Státního zdravotního ústavu.
Epidemie Covid-19 v Norsku zasáhla zejména některé skupiny přistěhovalců. Mezi nakaženými a hospitalizovanými byli po celou dobu epidemie lidé narození v zahraničí.
V novém přehledu očkování podle země narození se Státní zdravotní ústav (SZÚ) zaměřil zejména na tři skupiny. Procento proočkovaných v nejstarších věkových skupinách, procento proočkovaných u osob ve věku 18-64 let ohrožených závažným základním onemocněním a procento proočkovaných mezi zdravotnickými pracovníky.
Obrázek 1 Procento lidí očkovaných alespoň jednou dávkou vakcíny mezi lidmi v různých zemích narození. Ukazují to věkové skupiny, skupiny zdravotních rizik těžkého onemocnění Covid-19 a zdravotníci
Stav očkování u nejstarších věkových skupin
Norský institut zdraví Veřejnost vypočítala procento očkovaných osob v různých skupinách pomocí údajů z registru očkování a dalších registrů sloučených do speciálního pandemického registru Beredt-C19 s přístupem mj. do registru obyvatel, registrů obsahujících údaje o zdravotních rizikových faktorech a registrů osob zaměstnaných v různých odvětvích hospodářství. Procento očkovaných osob bylo vypočteno ve třech skupinách: obyvatelé v různých věkových skupinách výše 55 let, lidé ve věku 18-64 let
Lidé s nemocemi a zvýšeným rizikem vážných onemocnění
Lidé ve věku 18 až 64 let se základními chorobami nebo stavy, které zvyšují riziko závažné infekce COVID-19, mají rovnoměrnější proočkovanost. Nejvyšší proočkovanost byla mezi lidmi narozenými v Pákistánu (56 %) a na Filipínách (45 %). Podobně tomu bylo i ve skandinávských zemích. Zároveň nejnižší mezi lidmi narozenými v Iráku (27 %), Somálsku (25 %), Polsku (21 %), Eritreji (22 Litva (17 %) a Sýrii (13 %).
Čtěte také: Vládní pravomoci v době krize
.Zdravotníci
Proočkovanost zdravotní péče je nejvyšší u lidí narozených v Dánsku (74 %) a Švédsku (70 %) a nejnižší u lidí narozených v Somálsku (39 %), Eritreji (36 %) a Sýrii (34 %).
Rozdíly v prioritních oblastech
SZÚ se také zabýval rozdíly v proočkovanosti mezi prioritními a neprioritními geografickými oblastmi.
– Zjištěné rozdíly se týkají především procenta očkovaných osob ve věkové skupině 55–64 let. Geografické prioritní oblasti mají vyšší proočkovanost u všech etnických skupin v zemi. Lidé narození v zahraničí mají stejně vysokou proočkovanost jako lidé narození ve Skandinávii, říká Bukholm.
Několik různých důvodů
Neví se přesně, jaké jsou rozdíly v počtu očkovaných mezi různými zeměmi původu.
– Není známo, co je důvodem rozdílného počtu očkování. Jazyková bariéra nebo jiné praktické překážky, jako je dostupnost, mohly přispět k tomu, že někteří lidé nabídku nevyužili. Informace, které jsme získali, jsou cenné pro další práci, abychom zajistili stejnou nabídku očkování pro všechny, uzavírá Bukholm.
