ušetřit peníze. V celém kraji je přitom obrovský nedostatek logopedů.
– Vzdát se tohoto vzdělání je naprosto nepochopitelné – říká doc. Signhild Skogdal, zodpovědná za logopedii na UiT w Khrono.
Při posledním náboru se 80 lidí ucházelo o 15–20 míst na magisterské fakultě. Zároveň dva čerství absolventi v současné době pokračují ve studiu Ph.D.
Na mnoha místech, zejména v severním Norsku, je nedostatek logopedů. V celé zemi jsou mimo jiné pouze dva sami mluvící logopedi. Průzkum mezi logopedy, který provedlo sdružení Afazja, ukazuje, že 63 procent obcí nemá logopeda pro dospělé.
Rada Fakulty humanitních, sociálních věd a učitelství (Fakulta HSL) rozhodne ve středu. Konečné rozhodnutí ale činí sama univerzitní rada.
– Je smutné, že jsme nuceni navrhnout uzavření, říká proděkan Lars Aage Rotvold z fakulty.
Vysvětluje, že důvodem je finanční tlak na resort.
Logopedi pomáhají dospělým i dětem s různými formami jazykových problémů. Ty mohou zahrnovat koktání a rozštěp rtu a čelisti od narození. Navíc je to důležitá služba pro lidi trpící roztroušenou sklerózou, Parkinsonovou chorobou a mrtvicí.
Zdroj: NTB
Foto: Gorm Kallestad / NTB
Přečtěte si náš další článek: Ztráta dokladů v Norsku, co dělat?
