Politika izolace nevede k ničemu dobrému – říká Siv Jensen, norský ministr financí. Ze změn v obchodní politice USA zavedených od 1. června podle ní všichni prohrají. Norsko však může tyto důsledky pocítit dvojnásob, protože v reakci na kroky USA oznámila i Evropská unie zpřísňující se předpisy celní.
Nová cla na ocel a hliník
Jak oznámil Donald Trump, nová cla na ocel a hliník budou platit od 1. června letošního roku. Tuto informaci přinesl v lednu Bílý dům. Jak bylo oznámeno, nové sazby budou mimo jiné zahrnovat také: solární panely (zvýšení cla na 30 procent), pračky (20 procent, ale když počet dovozů přesáhne 1,2 milionu - 50 procent) atd. Podle odborníků takové jednání nese znaky protekcionismu, který sám Donald Trump nenese skrýt. Změna celních sazeb má podle jeho názoru chránit americkou ekonomiku.
Ostatní země reagují
Tyto změny mohou vyvolat novou ekonomickou válku v globálním měřítku. V reakci na novou celní politiku USA hodlají Čína, Jižní Korea i Evropská unie zavést nové sazby na zboží dovážené ze Spojených států. Mimo jiné už vystoupila proti politice Bílého domu. Německá ministryně hospodářství Brigite Zypresová. Švédsko bylo také kritické k těmto akcím a Norsko se nyní připojilo k této skupině.
Siv Jensen plná starostí
Jak zdůraznila Siv Jensen, norská ekonomika byla vždy založena na zahraničním obchodu. Obává se proto, že se situace ještě zhorší, a to především kvůli tomu, že Norsko zůstává mimo celní unii EU. Pokud se tedy Evropská komise rozhodne zpřísnit celní předpisy, obchodní bilance se zhorší Norsko se zeměmikteré patří evropskému společenství. A jak zdůrazňuje Siv Jensen, království je zcela závislé na přístupu na zahraniční trhy.
Akce USA jsou pochopitelné
Zpřísnění celní politiky Donalda Trumpa je podle názoru norského ministra financí pochopitelné. Vyplývají ze skutečnosti, že v americké společnosti existuje velký rozdíl v příjmech. Jak zdůraznila, Norsko má velké příjmy, které se rozdělují spravedlivě. Jiné země však nejsou v těchto činnostech tak efektivní. To vytváří pocit nespravedlnosti mezi chudší částí společnosti, což vede k protestům. V tomto světle jsou kroky USA pochopitelné, ale nejsou moudré.
Možné následky
Podle odborníků vede protekcionistická politika vždy ke zvyšování cen, brzdění inovací a snižování počtu pracovních míst. Důsledky změn amerických celních sazeb proto mohou být jiné, než je žádoucí. Není známo, jak na takové kroky zareagují globální trhy. Pokud budou Spojené státy pokračovat ve svých protekcionistických akcích, které budou zemi ekonomicky izolovat, může být zahájena nová obchodní válka s Čínou a Jižní Koreou. Její dopady pocítí i země patřící do Evropské unie.
Přečtěte si náš další článek: Siv Jensen: musíme změnit zákon o půjčkách
