7 procent lidí má velmi zatěžující náklady na bydlení, přičemž každý pátý se nedokáže vyrovnat s nečekaným výdajem – čteme na webu norského statistického úřadu
Zvýšené finanční potíže v Norsku
Údaje z průzkumu Životní podmínky 2023 ukazují nárůst finančních potíží. 970 000 lidí, tedy 20 procent populace starších 16 let, v roce 2023 přiznalo, že by nezvládli neočekávaný výdaj ve výši 20 000 SEK, aniž by si museli vzít půjčku nebo prodat věci.
Přečtěte si také: Program Erasmus: 35 500 bezplatných vstupenek DiscoverEU
Neschopnost uspokojit materiální a společenské nároky
– Rok 2023 byl ve znamení růstu úrokových sazeb a cenové hladiny. Průzkum životních podmínek ukazuje, že procento lidí, kteří prohlašují, že nejsou schopni uspokojit své materiální a sociální požadavky, se v posledních letech zvýšilo, stejně jako procento lidí s platebními problémy, říká hlavní konzultant norského statistického úřadu Håvard Bergesen Dalen.
Platební problémy mezi svobodnými lidmi
Finanční potíže jsou nejčastější mezi svobodnými lidmi a lidmi s nízkými příjmy. Z celkové populace 8 procent lidí uvedlo, že měli v posledním roce alespoň jeden problém s platbou. Mezi osamělými rodiči a nízkopříjmové domácnosti procenta byla 26 a 19 procent. V roce 2022 byla odpovídající procenta 24 a 13 procent ve srovnání s 6 procenty v běžné populaci.
Nejčastějším typem platebního problému jsou potíže s placením účtů za bydlení. 5 procent lidí nebylo schopno za posledních 12 měsíců alespoň jednou zaplatit své účty za bydlení. Mezi svobodnými ve věku 25 až 44 let a rodiči samoživiteli se asi 10 procent setkalo s potížemi platit takové účty. 17 procent populace má tíživý spotřebitelský dluh kreditní karty nebo spotřebitelské úvěry, které do určité míry zatěžují rozpočet domácnosti. Více než 3 procenta, tedy 146 000 lidí, nebylo za poslední rok alespoň jednou schopno zaplatit svou kreditní kartou nebo nákup na splátky.
Přečtěte si také: Schválení přívěsu pro jízdu rychlostí 100 km/h
Spotřebitelský dluh
Více než třetina svobodných lidí ve věku 25 až 44 let odpověděla, že nemají jak splnit nečekané účty. Téměř stejný počet uvedl, že spotřebitelský dluh je zátěží pro jejich rozpočet. 10 procent svobodných v této věkové skupině přiznalo, že mají problémy se splácením takového dluhu.
Nárůst nákladů na bydlení je jedním z důvodů nárůstu finančních potíží obyvatel. V roce 2023 jedna z pěti domácností utratila za bydlení alespoň 40 procent svých příjmů; to byl nárůst z 15 procent v roce 2021. Nejvyšší podíl lidí s vysokou bytovou zátěží byl mezi nájemními domácnostmi, kde každý třetí člověk utratil za bydlení alespoň 40 procent svých příjmů. Zatímco největší zátěž byla na nájemcích, majitelé zaznamenali největší růst od roku 2022 do roku 2023.
Finanční potíže narůstají i u lidí s vyššími příjmy
Studie životních podmínek ukazuje, že vysoké ceny a vysoké úrokových sazeb jsou pociťovány pro ekonomiky většiny skupin obyvatelstva. Celkově 7 procent lidí říká, že náklady na bydlení jsou velmi zatěžující zátěží, oproti 5 procentům v roce 2020.
– Pozorujeme, že lidé s nízkými i vysokými příjmy častěji ohlásí finanční potíže v roce 2023. Přestože se jedná o nejzranitelnější skupiny, jako jsou lidé s nízkými příjmy a příjemci sociální pomoci, mají nejčastěji finanční potíže, pozorujeme nárůst procenta lidí s finančními problémy i mezi lidmi s vyššími příjmy - dodává Bergesen Dalen.
1 z 10 lidí nemá možnost využívat sociální statky
Zatímco rostoucí náklady na bydlení zasáhly majitele nemovitostí obzvláště tvrdě, zvýšení cen učinil život všem milejším. Údaje z průzkumu životních podmínek z roku 2023 ukazují, že 20 procent lidí hlásí nedostatek alespoň jednoho materiálního statku z finančních důvodů. Tento jev se nejčastěji vyskytuje u mladých svobodných lidí.
Přečtěte si také: Norský směnný kurz: jak to ovlivní prázdninové plány norských obyvatel