Strana pokroku chce zpřísnit norskou imigrační politiku. Inspirují se řešeními, která efektivně fungují v Dánsku. Zvažují se řešení, která směřují především k omezení počtu uprchlíků přicházejících na území království. To umožní uvolnění finančních prostředků, které zefektivní pomoc poskytovanou za jejími hranicemi.

Dejte nám like na Facebooku a budete vždy aktuální.

Jak to vypadá v Dánsku?

V průběhu několika let se dánská rétorika ohledně přijímání uprchlíků dramaticky změnila. Sám premiér Lars Rokke Rasmusen připouští, že někteří imigranti z Blízkého východu nemají v úmyslu stát se součástí dánské společnosti. Tento přístup je jasně viditelný v systémových řešeních. To mimo jiné zahrnuje: právo dánské policie odebírat uprchlíkům žádajícím o azyl předměty v hodnotě vyšší než 10 XNUMX PLN. dánská koruna (kromě položek sentimentální hodnoty). Tato akce je určena na pokrytí části nákladů souvisejících se zajištěním potravy a přístřeší. To je také podmínkou pro pobírání sociální pomoci.

Návrhy Strany rozvoje

Podle Jona Helgheima, mluvčího imigrační politiky Frp, probíhají analýzy dánských řešení. Mezi zvažované návrhy patří: zavedení povinného jazykového testu pro čtyřleté děti a jeho stříhání dávky vyplácené NAV pro ty imigranty, kteří se nenaučili norsky, na což mají 5 let. Záležitosti související s usazováním v tzv „citlivé zóny“, tedy takové, kterým hrozí vznik ghett. Cílem přijatých opatření je snížit počet uprchlíků přicházejících do Norska. Takto uspořené prostředky by byly použity na pomoc do zahraničí.

Uprchlíci mají problémy s asimilací

Problém asimilace imigrantů z Blízkého východu se stále častěji objevuje. Dánský premiér poukazuje na to, že uprchlíci netouží po integraci do evropské společnosti. Navíc nerespektují evropské hodnoty. Navíc se tento problém často týká druhé a třetí generace přistěhovalců. Na problém asimilace nejčastěji poukazují kritici přijímání velkých skupin uprchlíků v zemích Evropské unie.

Uvažuje se i o změnách ohledně Poláků

Stojí za připomenutí, že se uvažuje i o dalších změny v norské migrační politice. Před časem jsme psali, že se norská vláda na tuto možnost zeptala Bruselu změny ve vyplácení sociálních dávek dětem, které pobývají mimo království. Takové snahy jsou vyvíjeny od roku 2013, ale zatím všechny tyto návrhy narážely na odpor zemí EHP, zejména těch, které se nacházejí ve střední Evropě.