Polští vědci, kteří změnili svět

Maria Skłodowska-Curie, Mikuláš Koperník, Jan Hevelius – o těch už slyšel snad každý. Mnohem méně však víme, že existovali i další polští vědci, kteří změnili svět. To platí pro postavy jako Ignacy Łukasiewicz, Jan Czochralski a Jan Szczepanik. Ukazuje se, že v naší historii byli průzkumníci, kteří svět hodně dluží, ale vzpomínka na ně už trochu vybledla.

Petrolejová lampa

Cca. 40 let před udělením Nobelovy ceny Marii Skłodowské-Curie učinil lvovský lékárník objev velkého významu pro moderní průmysl. Ignacy Lukasiewicz objevil způsob, jak získat petrolej z ropy. Také vynalezl petrolejová lampa, která v té době způsobila revoluci ve světě. V ulicích bylo konečně světlo. Rozvinout by se mohl i ropný průmysl.

Czochralského metoda

Moderní svět je těžké si představit bez všudypřítomných chytrých telefonů, počítačů a televize. Všechna tato zařízení obsahují mikroprocesory, které se používají při jejich výrobě monokrystaly. Tyto suroviny se získávají Czochralského metoda, kterou vyvinul Jan Czochralski - polský vědec, který - zajímavé - neměl ani maturitu.

Jan Czochralski / foto: Wikimedia Commons

K objevu došlo náhodou. Když si v laboratoři dělal poznámky, omylem ponořil špičku pera do kelímku s roztaveným cínem. Takhle to vzniklo cínový krystal. Jan Czochralski také vynalezl mimo jiné: bezložisková slitina, studený prášek a... kapalina s trvalou vlnou.

Přečtěte si také: Kolize HNM Helge Ingstad >>>

První televize

Moderní televize mohla být vyvinuta mnohem později, kdyby nebyla vynalezena v roce 1894 dalekohled. Toto zařízení bylo vyvinuto společností Jan Szczepanik. Díky tomuto vynálezu bylo možné přenášet pohyblivé obrazy na dálku. První zachycené video byla operace břicha v nemocnici Langbeck-Virchov. Stalo se to 30 let před stvořením první monochromatický televize v roce 1924.

Jan Szczepanik / foto: Wikimedia Commons

Jak se ukazuje, nejen za toto zařízení vděčíme polskému vědci. Vymyslel také systém barevného tkaní, díky kterému bylo možné kopírovat vzory látek. Ve spojení s Kazimierz Żegleń vyvinul také první neprůstřelnou vestu. Zasloužil se také o rozvoj barevného filmu a fotografie a také o první zvukový film.

Přečtěte si také: Jak napsat žádost o zaměstnání v Norsku? >>>

První minipočítač

Kdo vyvinul první osobní počítač? IBM? Microsoft? NASA? Žádná z těchto věcí. Ukazuje se, že jsou moderní polští vědci byly také vynikající, ačkoli jim realita Polské lidové republiky bránila v dosažení mezinárodního úspěchu. Když v Polsku stále vládly počítače, které zabíraly celou místnost, Jacek Karpiński v roce 1969 vyvinul první minipočítač na světě K-202. A co víc, dokázal to asi o 10 let rychleji než jeho konkurenti.

Jacek Karpiński / foto: Wikimedia Commons

Jeho vynález byl nejen vyvinut rychleji než první IBM PC. Model K-202 byl také efektivnější a menší. O vynález se zajímali i Britové investořikteří chtěli zahájit sériovou výrobu. S vlastenecké důvody Jacek Karpiński chtěl, aby se to konalo v Polsku. Investici továrny však zablokovaly komunistické úřady, které daly přednost Odře 1240. Navíc vědec nebyl ideologicky pohodlný – účastnil se Varšavského povstání a byl také příslušníkem Armády domova.

Přečtěte si také: Úžasné hotely v Norsku >>>

Zastavil epidemii viru obrny

Kdo slyšel o Hilary Koprowski? Tento polský vědec zemřel relativně nedávno, v roce 2010. Do historie se zapsal vynálezem první vakcíny na světě proti viru dětské obrny. Díky ní se podařilo zastavit epidemii této nemoci, kterou se v roce 1950 v Polsku nakazilo přibližně 6 dětí. V roce 1951 Hilary Koprowski ve spolupráci s farmaceutickou společností Wyeth darovali 9 milionů vakcín, díky kterým se podařilo zastavit šíření viru dětské obrny nejprve v Polsku a později v Evropě.

Hilary Koprowski / foto: Wikimedia Commons

Termonukleární bomba

Dnes se při tom slově třese celý svět vodíková bomba. Málokdo ví, že i ony přispívají k jeho rozvoji polští vědci. Kdyby nebylo vynikajícího polského matematika - Stanislav Ulam – tato zbraň nemohla být nikdy vytvořena. V roce 1943 byl poslán do jaderného výzkumného centra v Los Aalamos, kde se účastnil tajné operace Projekt Manhattan. Dokázal, že předpoklad Edvarda Tellera je mylný, s kým Stanislav Ulam později vypracovala konečnou koncepci fungování vodíkové bomby na základě tzv Zařízení Teller-Ulam.

Stanisław Ulam / foto: Wikimedia Commons

Má také úspěchy v oblasti topologie, teorie míry, teorie množin, pravděpodobnosti a větvičkových procesů. Jeho vědecké práce přispěly k rozvoji mnoho oblastí vědecký. Pracoval také v poradním týmu amerického prezidenta Johna F. Kennedyho a také ve výborech NASA a Air France.

Polští vědci neznámí

Jak je vidět, polští vědci dosáhli mnohem víc, než jen zjištění, že Země obíhá kolem Slunce nebo prvků polonia a radia. Na stránkách historie jsou připomínáni Poláci, díky nimž můžeme mj. používat chytré telefony, počítače nebo televizi. O kolika našich krajanech ještě nevíme? Možná byste se rádi podělili o tyto informace?