Zpívání koled není jen o zpívání náboženských písní. Jde především o lidový rituál, praktikovaný především v zemědělských kulturách Slovanů a Rumunů. Pojem „koledy“ označoval jak zpívané písně, tak dary, které dostávali od hostitelů, i samotný zvyk chůze po vánočních koledách.
Pohanské kořeny
Zvyk koledování poprvé byl popsán ve 13. století. V prvních dokumentech jejich autoři vyjádřili nesouhlas s tímto rituálem. Především proto, že je psali katoličtí kazatelé. Neochota duchovenstvo vzbudil tím, že rituály spojené s koledování vycházelo ještě z pohanských vír.
[wc_button type=”primary” url=”[wc_button type=”primary” url=”[wc_button type=”primary” url=”https://web.facebook.com/radionorwegia/” title=”Dejte nám like na Facebooku 'na!" target=”blank” url_rel=”” icon_left=”facebook-f” icon_right=”” position=”center” class=””]Lajkujte nás na Facebooku![/wc_button]
Kouzlo úrody a plodnosti
Původně obojí kostýmy koledníkůstejně jako rituální slova, která mluvili, byly magické kauzativní síla. Celý rituál souvisel s vegetační magií. Také se věřilo, že kouzla budou mít větší sílu, pokud budou mluvena mimozemšťany. Proto se koledníci převlékli za postavy úzce spjaté s... kříže, čímž se chtějí stát jednotlivci mimo Zemi.
Koledník jako dárek a dárky pro koledníky
Tehdy se věřilo, že pouhý příjezd koledník (tedy mimozemská bytost) byl dar. Nicméně hodně štěstí navštívil hostitele byl podmíněn reciprocitou. Koledníkům byla svěřována přání, ale aby se splnila, museli jim lidé, které navštívili, něco dát na oplátku. Byly to obvykle dary v podobě dárků alkohol, peníze CZY jídlo.
Christianizace rituálu
Postupem času však koledování pomalu se christianizoval. Zpočátku byl spojován s Novým rokem, za který byl v raně slovanském období považován začátek jara. V současnosti má tento zvyk především křesťanský rozměr. V mnoha regionech je dlouho očekávaná, kupř Lublinská oblast vynechání domu se čte jako a špatné znamení.
Moderní zvyky
Změnily se i kostýmy koledníků a jejich atributy. V mnoha místa účastníci se převlékají za zvířata, zejména jako: želva, koza nebo koza, medvěd, kůň, kohout, čáp, beran, tedy zvířata symbolizující sílu, zdraví, život energie i plodnost. Méně často můžete vidět chlapce oblečené jako Melchior, Kacper oraz Baltazar během Epiphany.
Vedení s hvězdou
Je to typicky křesťanský atribut vede s hvězdou. Symbolizuje betlémská hvězda, i když i tento zvyk pochází z pohanských praktik. Původně tato hvězda symbolizovala nové zrození Slunce, které se slavilo kupř Sol Invictus ve starověkém Římě. Zajímavostí je, že výnos císaře Konstantina Velikého, nařizující všem občanům slavit tento svátek, byl v roce 354 zrušen. Teprve poté bylo rozhodnuto 25. prosince Křesťané budou slavit Vánoce.
