Ústava 3. května – vraťme se do historie. Druhý zákon na světě a první v Evropě upravující organizaci státních orgánů, práva a povinnosti občanů. Jde o jeden z nejdůležitějších dnů v pohnuté historii Polska. Co nám dala ústava z 3. května? Proč je dnešní svátek tak důležitý a co pro Poláky znamená?
Ústava z 3. května – s trendem historických změn…
Konstytucja 3 máje – byl přijat 3. května 1791. Zavedlo tripartitní rozdělení moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Důležité je, že omezil právní imunity a výsady selské šlechty, tzv. gołota. Účelem omezení šlechty bylo zamezit možnosti uplácení chudého šlechtice agenty cizího státu.
Nová privilegia
Ústava potvrdila i měšťanská privilegia udělená právním aktem z 18. dubna 1791. Podle tohoto zákona měli měšťané právo na osobní bezpečnost, právo vlastnit zemské statky, právo zastávat důstojnická místa a místa ve veřejné správě a právo nabýt šlechtu. Města měla právo vyslat do Sejmu 24 zmocněnců jako své zástupce, kteří měli slovo v záležitostech týkajících se měst. Tento akt zahrnul prostý lid pod ochranu zákona a státní správy.
Co dalšího se změnilo?
Konstytucja 3 máje takové vydržela "nástroje šlechtické moci" Jak liberum veto, konfederace, konfederační sejm a omezil práva zemských sněmů. V den založení Ústava z 3. května přestává existovat Polsko-litevské společenství a je jmenována na její místo Polská republika. To je také zrušeno svobodné volby. Což v 18. století vůbec nefungovalo a nahradila ji dědičná moc, kterou měl po smrti Stanisława Augusta Poniatowského převzít panovník z dynastie Wettinů.
Ústava z 3. května. národní bezpečnost
Pro zajištění bezpečnosti byla zavedena stálá armáda, jejíž počet měl dosáhnout 100 10 vojáků a byly stanoveny daně 20% pro šlechtu a XNUMX% pro duchovenstvo - Gołota, měšťané a rolníci byli osvobozeni od placení daně.
Katolicismus je dominantním náboženstvím…
Katolicismus byl uznán jako dominantní náboženství a byla zajištěna svoboda vyznání, ačkoli odpadlictví bylo stále považováno za zločin. Aby ústava byla vždy aktuální, měl se ústavní Sejm scházet každých 25 let a měl by právo ustanovení ústavy měnit.
Ústava z 3. května
OSLAVY 230. VÝROČÍ ÚSTAVY 3. KVĚTNA 1791 A VZÁJEMNÉ ZÁSTAVY MEZI POLSKEM NAD LITVA |
||||||
|
||||||
|
||||||
|
||||||
|
Ústava z 3. května
Viz také: