- Hledáte profesionální účetní služby?
- Telefon: 0047 93982173
- servis v polštině
- Slevy pro nové zákazníky
- Topnor www.topnor.no
Energetická krize, geopolitické napětí, pandemie a přeplněné hotely by mohly představovat výzvy na klimatickém summitu v Glasgow.
Kvůli povodním, vlnám veder a lesním požárům letos v létě navštívil mnoho zemí, panovala obrovská touha po zvýšeném úsilí v boji proti změně klimatu.
Americký vyslanec pro klima John Kerry svolal summit do Glasgow "poslední nejlepší naděje" abychom se vyhnuli nejhorším následkům změny klimatu.
Nejvyšší země však čelí vážným dilematům, výzvám a protichůdným zájmům. Britská vláda – která schůzku s Itálií spolupořádá – zřejmě začala tlumit očekávání.
"Mám velké obavy, protože to nemusí fungovat," řekl začátkem týdne premiér Boris Johnson.
Během setkání s britskými studenty Johnson připustil, že je obtížné dosáhnout potřebného pokroku v jednáních o klimatu.
– Je to velmi, velmi obtížné. Ale myslím, že je to možné, dodal.
Znepokojení vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres.
– Doufám, že se ještě vyhneme porážce v Glasgow. Ale času je málo a věci jsou stále obtížnější, řekl nedávno.
Jedním z cílů britských hostitelů je zvýšit podporu pro cíl omezit globální oteplování na 1,5 stupně.
Bude to ale nesmírně těžké. Místo toho to vypadá jako svět směrem k 2,7 stupně, pokud všechny země splní dosud stanovené emisní cíle.
– To je zjevně jednosměrná vstupenka do katastrofy, věří Guterres.
Očekává se více než sto hlavy států a vlád se zúčastní první fáze klimatického summitu COP26 na začátku příštího týdne.
Mezi nimi jsou americký prezident Joe Biden, francouzský prezident Emmanuel Macron, indický premiér Narendra Modi a norský premiér Jonas Gahr Støre (zaměstnanci). Británie pózuje s Borisem Johnsonem a několika členy britské královské rodiny.
Summit OSN přichází na konci roku s řadou dramatických událostí, které zvýšily povědomí o globálním oteplování. Spojené státy, Kanada, Německo, Řecko, Čína a několik dalších zemí letos v létě zasáhlo extrémní počasí, které souvisí se změnou klimatu.
Klimatický panel OSN vydal novou chmurnou zprávu, kterou António Guterres popsal jako „červený kód pro lidstvo“.
Spálí více uhlí
Ale zatímco se změna klimatu stala pro lidi v Evropě a Severní Americe viditelnější, některé části světa letos na podzim zasáhla energetická krize.
Cena fosilních zdrojů energie, ropy, plynu také uhlí stoupala nahoru. Má-li se klima stabilizovat, musí se rychle snížit spotřeba uhlí a ropy, ale naopak poptávka vzrostla.
Energetická krize má několik různých příčin. Jedním z faktorů v Evropě byl ale nedostatek větru, který zasáhl větrnou energii vyvinutou za účelem snížení klimatických emisí.
Situace může ztížit domluvu na summitu v Glasgow, píše tisková agentura Bloomberg. Země mohou být méně ochotné slibovat škrty v uhelné energii.
Vyjednávání o klimatu ovlivňují také vztahy mezi Čínou a Spojenými státy, dvěma největšími světovými producenty emisí. Tento vztah je plný konfliktů od doby, kdy Donald Trump vstoupil do války s Čínou.
Přísná kontrola infekce
Navzdory dramatickým klimatickým varováním OSN čínský prezident Si Ťin-pching pravděpodobně odmítne summit v Glasgow. Do Skotska nepojede ani ruský prezident Vladimir Putin.
Pandemie koronaviru a nedostatek hotelových pokojů představují praktické problémy pro některé lidi, kteří se setkání fyzicky zúčastní. Na delegáty z chudých zemí platí přísná omezení a přemrštěné ceny hotelů.
I když klimatický summit zůstal definovány jako nejdůležitější od pařížského summitu v roce 2015 to nejsou největší rozhodnutí plánovaná v tomto kole jednání.
Přetahování lanem o financování klimatických opatření v chudých zemích bohatými zeměmi bude pokračovat. Několik zemí slíbilo zvýšit své příspěvky – ale pravděpodobně to nestačí na splnění cíle 100 miliard dolarů ročně.
Kromě toho bude učiněn nový pokus o dohodu o pravidlech obchodování s kvótami v souladu s Pařížskou dohodou. Norsko bude hrát v těchto rozhovorech vedoucí roli.
- Velmi důležitý rok
Britští hostitelé doufají, že dosáhnou pokroku v řadě různých oblastí, které jsou součástí procesu vyjednávání, podle britského zdroje, který hovořil s NTB.
Mimo jiné je naděje, že se více zemí zaváže k tzv čisté nulové emise do roku 2050.
Ředitel výzkumu Steffen Kallbekken z Cicero Center for Climate Research říká, že rok 2021 je velmi důležitým rokem pro mezinárodní klimatickou politiku. Ale není to proto, že by se v Glasgow chystala spousta velkých rozhodnutí.
Místo toho odkazuje na dobrovolné emisní cíle, které světové země začlenily do Pařížské dohody. Cíle budou pravidelně zpřísňovány, jak to za poslední rok učinilo mnoho zemí.
Celkově byla úroveň ambicí zvýšena - ale ne natolik, aby zastavila svět v usilování o oteplení o 2,7 stupně.
Zdroj: NTB
Foto: (AP Photo/Alberto Pezzali)
