Při prohlížení norského tisku a informací o norské měně v kontextu jejího nedávného katastrofálního směnného kurzu jsme na Twitteru narazili na zajímavý příspěvek od Rune Østgård. Je autorem knihy „Fraudcoin – 1000 let inflace jako politika“ (org. název „Fraudcoin – 1000 år med inflasjon som politikk“). Na Twitteru se také ptá na prodej koruny ze strany Norges Bank a jaký to má vliv na hodnotu koruny a na inflaci.
Toto píše Rune Østgård o politice Norges Bank a její šéfky Idy Wolden Bache ve svém příspěvku na Twitteru.
Mění Ida Wolden Bache a Norges Bank korunu na nevyžádanou měnu?
„Hodnota norské koruny je ve volném pádu. Za poslední rok klesla o 14 % vůči americkému dolaru a až o 19 % vůči euru.
Zároveň oficiální statistika norského statistického úřadu ohledně zvýšení cen v posledním roce činí 6,5 %. To je mimochodem statistika, které už věří málokdo. Každý si všimne, že ceny rostou mnohem více, než nám SSB říká. Nad KPI začali kroutit hlavami i ekonomové.
Když už jsme u ekonomů, Norges Bank s největší pravděpodobností příští týden opět zvýší základní úrokovou sazbu. Jde o politickou hru, ve které je v centru dění vůdkyně centrální banky Ida Wolden Bache.
Občané ve skutečnosti nechápou víc než to, že musí platit za to, co se děje.“
Něco s tím udělám, píše Rune Østgård
„Vysoce kvalitní peníze znamenají, že můžeme úzce spolupracovat s ostatními lidmi, i když je neznáme. (…) Nekvalitní peníze mají přesně opačný efekt. Dělají nás navzájem podezřívaví a znesnadňují nám spolupráci při budování kapitálu.
Pokud nemůžeme penězům vůbec věřit, což se stává, když rychle odepisují, pak bude civilizace rozvrácena 1-2-3 způsoby.
To se děje v zemích, které zažívají hyperinflaci, tedy když ceny rostou velmi rychle a nekontrolovatelně.
Stejného efektu však dosáhneme také při vysoké inflaci cen. I když je celkový nárůst ceny relativně nízký, děje se to samé. Jde jen o rozdíly ve stupních.
Přirozeným stavem je peněžní svoboda. To znamená, že peníze můžeme použít, jak chceme. V přirozeném stavu bude celková peněžní zásoba ve společnosti obvykle poměrně stabilní. (…) Politickou podmínkou není peněžní svoboda, ale peněžní monopol. To znamená, že musíme utratit peníze, o kterých politici rozhodnou, že je musíme utratit.
Politická situace také znamená, že peněžní zásoba se zvyšuje. Roste, protože politici chtějí, aby rostla. A když se to stane, peníze neustále ztrácejí hodnotu. To se projeví, když se celková cenová hladina zvýší. (…) Prudký pokles hodnoty znamená, že peníze jsou velmi nízké kvality. To také způsobuje, že ztrácíme důvěru v peníze. Ztrácíme v ně důvěru, protože pro nás nemohou uchovávat hodnoty, jako je hodnota našeho pracovního úsilí.
Proto se v moderní norské společnosti zbavujeme peněz co nejrychleji. Děláme to tak, že nakupujeme všechny druhy harampádí, z nichž většinu nemáme využití. A místo spoření se zadlužujeme.“
Bereme si obrovské částky půjček, pokračuje Rune
„Norské domácnosti jsou na světové špičce, pokud jde o využívání úvěrových příležitostí. Prohráváme pouze s Dánskem.
Norové se stali dluhovými otroky plavajícími se v moři nekvalitního spotřebního zboží. To se stane, když jsou shitcoiny jedinou věcí, kterou můžeme použít.
Důvod, proč politici chtějí peněžní monopol a zvýšení peněžní zásoby, je ten, že jde o jeden z nejmocnějších nástrojů, které mohou použít k přerozdělení hodnoty.
Přerozdělování, které způsobuje měnová politika, je převodem hodnoty na stát a nejbohatší ze všech ostatních.“
Daň a skrytá dotace
„Měnová politika tak funguje jako skrytá daň i skrytá dotace. Postupem času se účinek stává vážným. Například v roce 6 činily veřejné výdaje pouze 1900 % HDP, zatímco v roce 2020 to bylo dokonce 66 %. Důležitými důvody jsou i další faktory, jako jsou daně a cla. Ale měnová politika je „jádrem“ a je naprosto zásadní, aby se tak stalo.
Navíc jedno procento nejbohatších Norů nyní vlastní 20 % veškerého bohatství v Norsku. To znamená, že mnoho z nich je nyní na cestě stát se Švýcary, po mnoha letech těžení z norské měnové politiky.“
Co dělají bankéři?
„Centrální bankéři neradi mluví o dopadu nárůstu peněžní zásoby na ceny a společnost. A nikdy se nezmiňují o efektu přerozdělování.
Důležitou součástí jejich práce je odvádět pozornost lidí od toho, co skutečně dělají. Místo toho mluví o tom, co považují za zcela odlišné důvody pro zvýšení ceny.
Wolden Bache ve svém výročním projevu 16. února řekla, že inflace cena v Norsku je důsledkem ruské invaze na Ukrajinu, která „vede k prudkému nárůstu cen energií a surovin... což mělo za následek zvýšení nákladů pro společnosti, což následně přetavilo zvýšené náklady do cen pro spotřebitele“. Řekla také, že „vysoký nárůst cen souvisí také se silnou poptávkou a nízkou dostupnou kapacitou v norské ekonomice“.
Wolden Bache zase nezmínil ani slovo o tom, že Norges Bank za poslední tři roky zajistila nárůst peněžní zásoby až o 30 %.
Naproti tomu řekla, že "slabší koruna vede ke zvýšenému růstu dovozních cen."
„Neřekla ale nic o prodeji korun, který provádí Norges Bank, kde si musí vyměnit příjmy z daní od producentů ropy, než převedou peníze do Ropného fondu.
Andreas Steno Larsen je jedním z nejznámějších světových makroekonomických analytiků. Opakovaně varoval, že Norges Bank prodává příliš mnoho korun v porovnání s daňovými příjmy, které stát dostává od producentů ropy.
Steno Larsen zde poukazuje na to, že Norges Bank tak zvyšuje peněžní zásobu. Jak již bylo zmíněno v úvodu, vedlo to přímo k poklesu hodnoty norské koruny, a to jak ve vztahu k euru, dolaru, tak norskému zboží a službám. Norská média dlouho mlčela a četla jeho kritiku. 25. dubna si DN konečně uvědomil, že je nutné o této věci psát. Pak to uvedlo
„Reálně by koruna byla o 10 až 15 procent silnější než na Nový rok, kdyby Norges Bank korunu neprodala. Tolik oslabili akcie. Žádný jiný významný důvod pro oslabení norské měny není, uvádí.
Bjørn Roger Wilhelmsen, hlavní ekonom Nordkinn Asset Management, řekl DN, že souhlasí se Steno Larsenem.
Norges Bank problém řeší zvýšením úrokové sazby
„Banka Norges měla příležitost učinit prohlášení. Tiskový manažer, který dostal kyselou práci. Nesouhlasil ani se Steno Larsenem. Místo toho se rozhodl jménem Norges Bank odvrátit odpovědnost s tím, že prodej koruny „je založen na prognózách ministerstva financí“.
A DN nekladl těžké otázky. Například se nezeptali tiskového manažera, zda tato dohoda znamená ztrátu nezávislosti centrální banky. Samozřejmě to měli udělat.
Prodej korun Norges Bank zvyšuje peněžní zásobu. To oslabuje hodnotu koruny. A pak jsou samozřejmě ceny v Norsku stále vysoké. To je v souladu s vysvětlením důvodů vysokého cenového nárůstu Wolden Bache, srov., že letos obvinila vysoké dovozní ceny.
Norges Bank tento problém řeší zvýšením úrokové sazby. Dělají to proto, aby donutily norské domácnosti utrácet méně peněz, a tím snížit ceny spotřebního zboží a služeb.
Norský stát vlastní 34 % HND. Zbytek vlastní různí investoři. Přerozdělování ve prospěch státu a bohatých tedy pokračuje bez přerušení.
Norges Bank dává norským občanům každý den to, co Američané nazývají „double whammy“, s kombinací vysokých cen a vysokých úrokových sazeb.
Manipulují s peněžní zásobou a pomalu, ale jistě ničí naši společnost. A dělají to skrytým způsobem. Nikdo z nás se o tom ve škole neučili. A nechápou to ani média.
Měnová politika je tedy hrou, které rozumí jen málokdo.
K tomu nelze říci nic jiného než to, že lidé jsou podváděni."
Toto je fragment. Celý záznam Rune Østgård najdete kliknutím ZDE.
Dejte nám like na Facebooku a sdílejte náš příspěvek s ostatními. Děkuji.
