Trvá dlouho, než budou mít přírodní katastrofy znatelně velký dopad na národní reálný kapitál a hrubý národní důchod. Obnova po takových katastrofách však může pomoci zvýšit produkci a HDP.
Fenomén extrémního počasí „Hans“ vedl v srpnu 2023 k sesuvům půdy, záplavám a záplavám v částech jižního Norska. Způsobil vážné materiální škody, ztrátu skutečného kapitálu a narušení nebo zamezení běžných ekonomických aktivit.
Národní účty obsahují údaje o celkovém reálném kapitálu v norské ekonomice. V rámci národních účtů zahrnuje celkový reálný kapitál v norské ekonomice různé typy kapitálu, z nichž nejdůležitější je sektor stavebnictví. Výstavba zahrnuje obytné a komerční budovy a také infrastrukturu, jako jsou silnice, železnice, mosty atd. Poslední kompletní účty jsou z roku 2020. Celkový skutečný kapitál byl tehdy odhadován na více než 12 000 miliard NOK. Z toho téměř tři čtvrtiny byly ve výstavbě.
Ročně se uskutečňují významné investice do reálného kapitálu, ale zároveň se spotřebovává stávající kapitál. V roce 2020 dosáhly celkové investice do fyzického kapitálu 950 miliard NOK, zatímco spotřeba kapitálu byla odhadnuta na 700 miliard NOK. Stavebnictví díky své delší životnosti tvoří méně než polovinu investic a spotřeby kapitálu.
Přečtěte si také: Adam Bodnar – akademický učitel, sociální aktivista. Návštěva Norska.
Změny objemu v důsledku přírodních katastrof nemají žádný dopad na hrubý národní důchod Norska
Hodnota reálného kapitálu je stanovena jako počáteční hodnota na začátku roku, ke které se připočítávají investice a odečítají se odpisy kapitálu. Existují také úpravy související s přeceněním a jinými objemovými změnami. Za takové změny objemu, které budou mít za následek dodatečnou úpravu skutečného akciového kapitálu směrem dolů v roce 2023, budou obvykle považovány škody způsobené „Hansem“.
Norský fond přírodních škod uvedl předběžný odhad škod po „Hanse“ na 1,6 miliardy NOK. Očekává se, že se tyto odhady zvýší. Nekryje škody na soukromém majetku a nekryje škody na veřejném majetku. Nicméně naznačuje, že škody pravděpodobně nepřekročí jedno procento běžné spotřeby kapitálu v roce 2023.
Změny objemu v důsledku přírodních katastrof nikoli dopad na národní důchod Hrubý národní produkt Norska, který je definován jako hrubý národní produkt a čistá odměna a příjem z aktiv v zahraničí, snížený o běžnou spotřebu kapitálu. Změněný skutečný kapitál bude mít v budoucnu za následek změnu spotřeby kapitálu a tím i změnu provozního zisku a disponibilního důchodu. Ztráta však musí být velmi velká, má-li mít nějaký viditelný dopad na národní účty.
Bylo by lepší, kdyby se tomuto zničení dalo předejít
Platby pojištění nejsou zahrnuty do hrubých národních účtů, protože pojišťovací služby jsou počítány na čistém základě. Práce na nápravě škod a obnově po Hanse však budou považovány za výrobu, která zvyšuje hrubý domácí produkt a disponibilní důchod. Škody jsou však ve srovnání s celkovými menšími hrubé investice do nemovitostí v normálním roce. Po národních účtech z roku 2023 se přitom v celkových číslech téměř neobjeví.
To, že dopad škod, které utrpěl „Hans“, by mohl vést k vyššímu hrubému domácímu produktu, ukazuje ukázkový příklad omezení HDP jako měřítka prosperity. Pro obyvatele postižené katastrofou by bylo mnohem lepší, kdyby se těmto škodám dalo předejít, což by vedlo k tomu, že by nebyly potřeba rekonstrukce a opravy.
Dejte nám like na Facebooku a sdílejte náš příspěvek s ostatními.
Zdroj: Statistika Norska
Přečtěte si také: Rada města Oslo zvyšuje sazby sociální pomoci
