Připomínka vyhnání židovského obyvatelstva, ke které došlo v roce 1968, se konala na Varšavské univerzitě. Během nich pronesl projev Andrzej Duda. Zdůraznil to dnešní Polsko nemůže být odpovědný za jednání orgánů Polské lidové republiky. Zároveň ale třikrát požádal o odpuštění za vyhazov, ke kterým došlo před padesáti lety.
Přerušený projev prezidenta Polské republiky
Během projevu Andrzeje Dudy zazněly mimo jiné výkřiky: Občané Polské republiky. Slova „Ústava! Ostuda! Pryč s cenzurou!" Na znamení protestu vztyčili bílé růže. Zaznělo i pískání a další slova směřující k prezidentovi Polské republiky.
Jiný tón než slova pana premiéra
Svou řeč pronesl i minulou středu polský premiér, Mateusz Morawiecki. Jeho slova se však setkala s velkou kritikou ze strany médií i celé opozice. Nepříznivě byly komentovány i v zahraničním tisku. Mateusz Morawiecki na rozdíl od Andrzeje Dudy přenesl veškerou odpovědnost na tehdejší úřady a tvrdil to Polsko v té době nebylo zemí suverénní a proto za antisemitské exulanty nelze vinit Poláky, ale pouze ty u moci.
Březen 1968 – co se stalo?
Stojí za to připomenout, že březen 1968 je zvláštním okamžikem v historii Polské republiky. V den 8 označit V roce 1968 začaly studentské protesty v největších polských městech. Byli brutálně poraženi silami Občanských milicí a Dobrovolné zálohy Občanských milicí.
Úřady Polské lidové republiky tehdy obvinily z vypuknutí protestů studenty židovského původu. Bylo to pokračování antisemitské kampaně, která začala na počátku 60. let První tajemník Polské sjednocené dělnické strany popsal vzpouru studentské mládeže nikoli jako napětí mezi dělníky a studenty, ale jako konflikt mezi zastánci socialismu a jeho odpůrci. Dne 19 označit V roce 1968 během shromáždění PZPR Władysław Gomułka oficiálně odsoudil vědecké revizionisty a také tzv. „nacionalistických a kosmopolitních Židů“.
Masová emigrace
V důsledku protižidovské kampaně opustilo Polsko 13 20 až XNUMX XNUMX lidí. lidé židovského původu. Lidé z... také emigrovali svět vědy a kultura. Dostali dopis k podpisu Státní rada, ve kterém se vzdali polského občanství a požádali také o výjezdní pas, bez nároku na návrat. Skutečnost, že hodně, měla velký symbolický význam lidé opustili Polsko z gdaňského nádraží ve Varšavě. Ze stejného místa, odkud za druhé světové války odjížděly transporty do vyhlazovacích táborů.
