Ipsos provedl průzkum o míře důvěry v ministerstvo pro děti a rovné zacházení (Barnevernet) mezi imigranty. Výsledky byly zveřejněny 12. dubna. Ukazují, že polská diaspora, která je největší skupinou cizinců, vykazuje nejnižší míru důvěry v tuto instituci. Mezi ostatními skupinami imigrantů je situace o něco lepší.
Širší spektrum studia
I když záměrem ministerstva pro děti a rovné zacházení bylo úroveň měřit důvěra do této instituce mezi imigranty byly získány i další statistické údaje o národnostních menšinách v Norsku. Dotazník musel vyplnit oddíly související s aktuální národní situací, což umožnilo určit míru nezaměstnanosti mezi konkrétními skupinami. Kromě toho mohly být odpovědi uvedeny v rodném jazyce nebo v norštině, což naznačovalo úroveň znalostí a schopnost používat norštinu.
Poláci jsou nejméně důvěřiví
Výsledky průzkumu ukazují jasně – pouze 28 procent Poláků prohlásilo, že Barnevernetu důvěřují. O něco lepší je situace v případě Somálců, mezi nimi ale pouze 30 procent lidí deklarovalo důvěru této instituci. Mnohem více Iráčanů a Pákistánců deklarovalo důvěru – 40 procent lidí uvedlo, že této instituci důvěřují. Více než polovina Vietnamců zase hodnotí Barnevernet pozitivně. Mezi Bosňany se však těší nejlepší pověsti – celých 68 procent zástupců této menšiny deklaruje, že důvěřuje ministerstvu pro děti a rovné zacházení.
Důvody nízké důvěry
Vědci také hledali odpověď na otázku, proč se Barnevernet netěší vysoké důvěře některých menšin. V případě Poláků může být jedním z důvodů fakt, že se v Norsku jako imigranti zdržují relativně krátkou dobu. Odhaduje se, že polská diaspora se v Království začala formovat teprve asi před 7,5 lety. Pro srovnání, Vietnamci jsou tam 25 let.
Špatná jazyková vybavenost
S krátkým pobytem souvisí i špatná znalost norštiny. Nasvědčuje tomu fakt, že 70 procent Poláci raději vyplnili průzkum ve svém rodném jazycea 8 z 10 uvedlo problémy s učením norštiny. Špatná znalost této oblasti může mít za následek nízké povědomí Poláků o kompetencích a principech činnosti Barnevernetu. Jak zdůrazňují uživatelé internetu, existuje mnoho městských legend o neoprávněném odebírání dětí touto institucí. Za zmínku však stojí, že s pravdou nemají mnoho společného. Nedůvěra Poláků může vyplývat i z toho, že koncepce fungování Ministerstva pro děti a rovné zacházení je pro ně zcela nová.
Pomoc – hlavní záměr Barnevernetu
Zástupci Barnevernetu jsou si vědomi kontroverzí a mýtů, které kolem této instituce vznikly. Její zaměstnanci však deklarují, že při svých zásazích chtějí vždy pomoci. Jejich záměrem není rozbíjet rodiny, i když se všeobecně tvrdí opak. Z tohoto důvodu vznikla iniciativa „Ethnic Barnevernet“. Jeho cílem je oteplit vztah mezi imigrantskou společností a institucí.
