Vysoká cena ropy na světových trzích je pro norskou ekonomiku klíčová. Pondělní otevření burz však přineslo pokles. Odborníci tuto skutečnost spojují s vyhlášenými sankcemi, které mají USA uvalit na Írán. Důležitá je také zvýšená produkce zemí OPEC a Spojených států.
Pondělní pokles ceny
Otevření světových trhů v pondělí ráno přineslo pokles cen ropy. V pátek cena za barel uzavřela na 77,64 dolaru a o víkendu klesla o 21 centů. Tento jev má dva hlavní důvody.
Sankce proti Íránu
Spojené státy oznámily uvalení ekonomických sankcí na Írán. Mají ovlivnit íránský ropný průmysl a vstoupí v platnost 5. října tohoto roku. Očekává se, že z dlouhodobého hlediska přispějí ke zvýšení cen. Pondělní otevření světových trhů však ukázalo, že důvodem ke korekci hodnoty této komodity bylo vyhlášení sankcí.
Větší produkce OPEC a USA
Redakce Reuters se domnívá, že největší vliv na snížení cen ropy má zvýšení produkce zeměmi OPEC. Nejnovější údaje ukazují, že v červenci až srpnu tyto země vytěžily 220 32,79. barelů více než v předchozích obdobích. Výsledkem je, že produkce je letos nejvyšší a dosahuje XNUMX milionu barelů denně.
Svou produkci zvýšily i Spojené státy. Odhaduje se, že od roku 2016 vzrostla o 30 % a v současnosti osciluje na 11 milionech barelů ropy denně.
Ceny pravděpodobně porostou
I přesto, že vyhlášené sankce vůči Íránu jsou jedním z důvodů pondělního poklesu cen, z dlouhodobého hlediska zvýší jejich cenový růst. Podle ujištění Edwarda Bella, analytika z banky NBD v Dubaji, Írán v srpnu vytěžil 150 7 tun. barelů denně a byla XNUMX. zemí z hlediska objemu produkce na světě. Uvalení sankcí na tuto zemi podle ekonoma způsobí, že se dovozci obrátí na jiné ropné giganty. Z dlouhodobého hlediska se takový nárůst poptávky projeví ve zvýšení cen surovin, což je dobrá zpráva pro norskou ekonomiku.
