Analytici finančního trhu si užasle protírají oči poté, co norská centrální banka Norges Bank zvýšila úrokové sazby (Nor. styringsrente) na úroveň 0,75 %. Své rozhodnutí instituce vysvětluje stále lepší ekonomickou situací v norské ekonomice a také zlepšující se situací na trhu práce. Jako důvod uvádí i rostoucí dluh Norů.
- Hledáte profesionální účetní služby?
- Telefon: 0047 93982173
- servis v polštině
- Slevy pro nové zákazníky
- Topnor www.topnor.no
Největší nárůst za 7 let
Norges Bank se rozhodla zvýšit úrokové sazby poprvé od roku 2011. Zatím styringsrente oscilovala na rekordně nízké úrovni 0,5 %. Tato událost vyvolala mezi tržními analytiky lavinu překvapení. Kjetil Olsen - hlavní analytik společnosti Nordea - v rozhovoru pro E24.no připustil, že takový krok centrální banky neočekával. Stojíme před úkolem změny našich prognóz,“ říká Olsen, „Nicméně rozhodnutí Norges Bank nemění naše vnímání ekonomické situace v Norsku,“ dodává.
Prezident Norges Bank je reakcí analytiků překvapen
Øystein Olsen v rozhovoru pro E24.no přiznává, že je reakcemi analytiků překvapen. Růst úrokových sazeb následoval po rekordně dlouhém období rekordně nízkých úrovní. Podle jeho názoru všechny makroekonomické faktory prokázaly, že centrální banka musela takové rozhodnutí učinit. Zejména v kontextu stále lepší ekonomické situace země a vysokých světových cen ropy. Důležitá je také rostoucí zaměstnanost v zemi.
Přečtěte si také: ECB představila nové eurobankovky >>>
Nejen dobré ekonomické podmínky
Prezident Norges Bank také zdůraznil, že nejen ekonomické ukazatele a pozitivní informace z trhu práce byly důvodem rozhodnutí o zvýšení mezd. Klíčovým faktorem je také dluh Norů. Navíc nejen obyvatelé této země jsou zatíženi těžkými závazky. Podle údajů MMF činí globální spotřebitelský dluh 164 miliard USD, což odpovídá 225 % celkového celosvětového HDP. Øystein Olsen také dodává, že rozhodnutí Norges Bank jde ruku v ruce s rozhodnutími ostatních centrálních bank po celém světě. Cílem těchto akcí je snížit úroveň dluhu.
Očekávají se další nárůsty
Øystein Olsen také připustil, že v následujících letech je třeba očekávat další zvyšování úrokových sazeb. Krátkodobě se očekává, že budou činit 2 % a této úrovně má být dosaženo v roce 2021. Oznámil také, že v roce 2019 se očekávají další dva.
Přečtěte si také: Manuál o bilingvismu byl aktualizován >>>
Nárůst pocítí dlužníci
Růst úrokových sazeb je špatnou zprávou pro dlužníky. Zejména ti, kteří si před sedmi lety dali své závazky. Nejvíce je ovlivní rozhodnutí Norges Bank. Je třeba připomenout, že výše úrokových sazeb přímo ovlivňuje konečnou cenu úvěru.
