Potřebujeme solidní znalostní základnu

– Klimatická krize je největší výzvou naší doby. Dnešní závazky významně přispívají jak k ochraně zdraví norského obyvatelstva, tak k dosažení cílů Pařížské dohody, říká ministr zdravotnictví a péče Ingvild Kjerkol.

Vyrovnat se s klimatickými změnami určitě potřebujeme solidní znalostní základnu. Ministerstvo zdravotnictví a wellness zahájí národní analýzu zranitelnosti a adaptačních potřeb souvisejících se změnou klimatu a zdravím. Cílem je dokončit dílo do konce roku 2022. Bude rovněž provedeno rozšířené hodnocení emisí skleníkových plynů ze zdravotnictví. Cílem je vytvořit akční mapu, zpočátku do roku 2023. Taková mapa naznačí směr udržitelného a nízkoemisního zdravotnictví do roku 2050.

Změna klimatu je největší hrozbou pro zdraví

Vláda hodlá do roku 2030 snížit norské emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Odhaduje se, že zdravotnictví bylo v roce 2018 zodpovědné až za pět procent emisí skleníkových plynů.

Zvýšené srážky, vlny veder a sucha budou mít dopad na naše zdraví

Světová zdravotnická organizace říká, že změna klimatu je největší zdravotní hrozbou, které čelíme. Populace Norska je obecně v dobré zdraví, a pokud jde o zdraví, jsme na dopady klimatických změn poměrně dobře připraveni. Zvýšené srážky, vlny veder a sucha však ovlivní naše zdraví. Změna klimatu může ovlivnit fyzické a duševní zdraví populace několika způsoby; od onemocnění dýchacích cest a krevního oběhu, alergií, zranění a úmrtí souvisejících s extrémními povětrnostními jevy až po změny v distribuci a geografické distribuci infekčních chorob a antimikrobiální rezistenci.

Norské podniky a veřejná správa, včetně nemocnic, již několik let pracují na zvyšování povědomí o vlastních emisích a snižování své uhlíkové stopy. Dnešní závazky vycházejí z dobré práce, která již byla vykonána.

Zdroj: regjeringen

Přečtěte si náš další článek: Týden „sebepřipravenosti“ v Norsku. DSB mimo jiné podporuje…