Bezplatná MHD podle Institutu ekonomiky dopravy omezuje automobilovou dopravu v malé míře. Připomeňme, že magistrát Stavangeru plánuje od 1. července zavést cestování MHD zdarma. Výzkum ukazuje, že bezplatná veřejná doprava nemusí nutně vést k většímu počet lidí vzdát se aut.
Hlavním účelem bezplatné veřejné dopravy je podpora lepšího životního prostředí, efektivnější dopravy ve městech a sociální rovnosti.
Senior výzkumník TØI Nils Fearnley provedl výzkum účinků této drogy. Důležitým zjištěním je, že bezplatná veřejná doprava má malý vliv na snížení automobilové dopravy. Navíc tato akce účinně nepřispívá k dosažení sociální rovnosti. Také zvýšení počtu linek v důsledku velkého nárůstu počtu cestujících může mít v nejhorším případě negativní dopady na životní prostředí.
V katalogu akcí pro dopravu a životní prostředí naleznete souhrn poznatků o MHD zdarma.
Nils Fearnley, vedoucí výzkumný pracovník Institutu dopravní ekonomiky, vyjádřil v rozhovoru pro Dagsavisen pochybnosti o účinnosti bezplatné veřejné dopravy.
Přečtěte si také: Mnozí by měli změnit mobilního operátora
Neexistují dostatečně dobrá řešení
Na webu NAF ze studie Institutu pro ekonomiku dopravy (TØI) jsme se dočetli, že ve velkých městech, jako je Oslo, Bergen, Trondheim, Stavanger, Tromsø a Kristiansand, trvá 45 % cest do centra veřejnosti 2 až 2,5krát déle. doprava než autem. Velké oblasti Bergenu mají to, co TØI nazývá „minimální nabídkou“.
To může pomoci vysvětlit silnou opozici vůči silniční poplatky. Stavanger a Bergen vynikají mezi velkými městy s mýtným, protože mají vysoké jízdné a obzvláště špatné možnosti veřejné dopravy.
Studie zkoumá nevýhody přestupů mezi různými autobusy, čekací doby, doby chůze, fronty atd. a vypočítává, jak tyto faktory ovlivňují cestovní dobu a volbu cestování.
Co studie ukazuje:
- Za 46 procent obyvatel 13 zkoumaných měst je doba cestování hromadnou dopravou delší než autem.
- Každý pátý obyvatel nemá při jízdě do centra města reálnou alternativu k autu.
- Kromě Osla nemá každý třetí obyvatel 12 měst a dále žádnou skutečnou alternativu k autu.
- Oslo a Trondheim jsou jediná města s velmi dobrými službami veřejné dopravy pro 64 %, resp. a 49 procent obyvatel. Žádná jiná města se nepřibližují.
- Bergen a Stavanger jsou z velkých měst z hlediska dopravy nejhorší. Přibližně polovina obyvatel nemá dostatečně kvalitní služby veřejné dopravy. Každý čtvrtý nemá při jízdě do centra města žádnou reálnou alternativu k autu.
- Služby veřejné dopravy jsou obzvláště špatné v oblastech mimo centrum města s mnoha pracovními místy. Veřejná doprava do nemocnice Haukeland je v zemi na konci seznamu, přičemž pouze 1 procento cestujících v Bergenu zde má dobré služby veřejné dopravy.
- V případě Stavangeru průzkum ukazuje, že zhruba polovina – 51 procent – cestujících mířících do Forusu nemá žádnou konkurenční alternativu k autu.
- Dokonce i v Oslu, které má tak dobré spojení do centra města, dramaticky klesá procento lidí, kteří získají dobrou práci, pokud je místem práce Nydalen nebo Alnabru. Necelých 30 procent zde má dobrou dopravní obslužnost.
TØI studovat
Analýza cestovní doby pokrývá oblasti s 3,1 miliony obyvatel ve 13 největších norských městech a jejich okolí, které jsou rozděleny do 103 obcí. Studii provedl na naši žádost Institut ekonomiky dopravy (TØI).
Dejte nám like na Facebooku a sdílejte náš příspěvek s ostatními. Děkuji.
Zdroj: NAF, Institut ekonomiky dopravy
