Foto: Johannes Jansson/norden.org
Studie, kterou provedlo Sentio na žádost norského listu Klassekampen, je svými výsledky překvapivá. Ukazuje, že pokud by vznikla Severská unie, téměř polovina Švédů a Dánů by raději byla její součástí než Evropskou unií. Taková organizace by zahrnovala tyto země: Švédsko, Dánsko, Norsko, Finsko a Island.
Bylo dotazováno více než 1000 lidí
Sentio przeprowadziło badanie na reprezentatywnej grupie 1000 osób, które są obywatelami Szwecji oraz Danii. Zadano proste pytanie: “Czy wolisz, by Twój kraj pozostawał w Unii Europejskiej?” oraz “Czy wolisz, by powstała Unia Nordycka, do której należałby Twój kraj?”. Odpowiedzi zaskakują – prawie połowa respondentów wolałaby opuścić Unię Europejską.
Je Norsko v Evropské unii? >>>
Výsledky průzkumu
Jak se ukazuje, více než 47 % Švédů dává přednost založení Severské unie. Takové prohlášení učinilo také 45 % Dánů. Pro setrvání v Evropské unii však bylo 32 % Švédů a 36 % Dánů. Zbytek na toto téma neměl žádný názor.
Severská unie – jak by vypadala?
Severskou unii by tvořily tyto země: Norsko, Švédsko, Dánsko, Finsko a Island. Zahrnoval by také tato nezávislá území: Ålandy, Grónsko a Faerské ostrovy. Taková organizace by představovala 10. světovou velmoc a její HDP by převyšovalo ekonomiky zemí, jako jsou mj. Indie, Rusko nebo Kanada. Koncept navrhl švédský historik Gunnar Wetterberg. Jak se ukazuje, téma je stále aktuální a skandinávské země vážně zvažované.
Nejprve Kora, pak Tomasz Stańko. Určitá etapa hudby skončila >>>
Podobný svaz již existoval
Severská unie by měla jednoho vůdce – královnu Margaret. Její postava symbolicky spojuje tuto organizaci se středověkou Kalmarskou unií. Zdejší výtvor vydržel jen něco málo přes sto let, ale v důsledku vypuknutí krvavých občanských válek se rozpadl. Následné pokusy o znovusjednocení skandinávských zemí nebyly úspěšné a v cestě jim stály vnější i vnitřní faktory.
Severská unie – výhody
Výhodami Severské unie by byl především zvýšený význam přidružených zemí na mezinárodním poli. Měli by společnou zahraniční a obrannou politiku. Případné spory z trhu práce by se řešily i na úrovni federace. Zástupci EU by pravděpodobně dostali místo ve stále důležitějším orgánu, jakým je summit G20. Zvýšily by se i šance na vyřešení otázky průzkumu přírodních ložisek v Arktidě. V současné době o přístup k nim soutěží Norsko, Grónsko a Dánsko s mocnostmi jako Rusko a Kanada.
Očkování v Norsku – průvodce >>>
Severská unie – nevýhody
Toto řešení má však své nevýhody. První výzvou by bylo rozdělení kompetencí mezi členy této organizace a také výběr místa jejího hlavního města. Spornou otázkou také zůstává stanovení hlavního jazyka. Kopírování systému z Evropské unie se nejeví jako ekonomicky opodstatněné – přinejmenším kvůli nákladům vynaloženým na nutné překlady.
Pokles počtu turistů na Lofotech >>>
Významnou obtíží je také otázka plnění závazků vůči NATO a EU – zejména proto, že ne všichni členové Severské unie by byli členy výše uvedených organizací. Další problematickou otázkou je koordinace zahraniční politiky a zavedení společné měny.
Utopie nebo budoucnost?
Severská unie je atraktivní alternativou k byrokratické Evropské unii. Vytvořily by ho země, které mají vysoké tempo růstu HDP. Země v něm sdružené by získaly na významu na mezinárodním poli a pravděpodobně by získaly i místo v G20. Výše zmíněné problémy však výrazně brzdí vznik takové organizace. Problémových oblastí, které vyžadují systémové řešení, je celá řada. Pokud tedy potenciální členové Severské unie skutečně chtějí takovou organizaci vytvořit, musí podniknout potřebné kroky již dnes. Nic není nemožné – stačí zmínit fakt, že po druhé světové válce ve vznik Evropského společenství nikdo nevěřil.
