V roce 2020 se v Norsku narodilo 53 000 dětí. To je o 1 500 méně než předloni ao 8 800 méně než v roce 2009. Úhrnná plodnost (SFT) byla naměřena na úrovni 1,48 dítěte na ženu. Míra plodnosti 1,48 je vůbec nejnižší naměřená v Norsku, oproti 1,53 v roce 2019. To jsou nejnovější údaje ze statistiky SSB.
– Pokles plodnosti je trend, který trvá přes deset let, takže tato čísla nejsou překvapivá. Plodnost klesá od roku 2009, kdy byla míra 1,98, říká Espen Andersen ze Statistics Norway.
Úhrnná plodnost je měřítkem toho, kolik dětí v průměru porodí ženy v plodném věku.
Pokles porodnosti v roce 2020 nelze spojovat s pandemií Covid-19. Drtivá většina miminek se narodila loni. Byla počata dlouho před zavedením omezení koronaviru v březnu 2020. Celková plodnost je měřítkem toho, kolik dětí v průměru budou mít ženy v plodném věku. Upozorňujeme, že se jedná o hypotetický cíl.
Plodnost žen ve věku 20 a 30 let za posledních deset let výrazně klesla
– Vidíme, že stále více žen je ve věkové skupině mezi 20 a 30 lety Na své první dítě čeká déle než dříve. Průměrný věk prvorodiček se s poklesem plodnosti zvýšil, říká Andersen.
Plodnost klesla také u žen ve věku 30 až 34 let, zatímco u žen starších 35 let zůstala stabilní. V roce 2020 byl průměrný věk poprvé rodících matek 29,9 let, otcům bylo v průměru 32,1 let. Oproti roku 2019 došlo k nárůstu o 0,1 roku u matek i otců.
Méně než 42 procent žen mělo dvě děti a tvoří největší skupinu
Úhrnná plodnost (SFT) slouží především k pohledu na aktuální vývoj porodnosti. Na druhé straně skupinová plodnost například ukazuje, kolik dětí se skutečně narodilo zpět v čase, a to výpočtem průměrného počtu dětí u žen starších 45 let.
– Ženy, které v roce 2020 dosáhly 45 let, měly v průměru 1,96 dítěte. Méně než 42 procent těchto žen mělo dvě děti a tvoří největší skupinu, říká Andersen.
Plodnost mezi imigrantkami je také rekordně nízká
Celková míra plodnosti u imigrantek byla v roce 1,68 2020, což je pokles z 1,77 v roce 2019. To je také nejnižší úroveň naměřená pro tuto skupinu. Bez účasti imigrantek by byla porodnost v Norsku 1,44.
– Plodnost imigrantů je tradičně vyšší než u zbytku populace. Ale v posledních letech plodnost imigrantek klesala přibližně stejným tempem jako běžná populace, říká Andersen.
Plodnost imigrantek se také liší v závislosti na tom, odkud imigrantky pocházejí. Tradičně Afričanky měly nejvyšší SFT mezi imigrantkami v Norsku. I u nich se tento poměr v posledních letech bohužel snížil. V roce 2020 byl SFT pro ženy imigrující z Afriky naměřen na 2,20, což je o 0,20 méně než v roce 2019.
– Nejvyšší porodnost je v Rogalandu a nejnižší v Oslu
Rogaland měl nejvyšší plodnost v roce 2020 s 1,64 dítěte na ženu. V posledních letech byla plodnost nejnižší v Oslu, která byla v roce 2020 také 1,38. To však není nejnižší úroveň naměřená v Oslu: v roce 1983 byl SFT v Oslu 1,34. Plodnost byla také nízká ve dvou nejsevernějších provinciích. Loni byla míra plodnosti ve Finnmark a Troms a Nordland odhadnuta na 1,41 dítěte na ženu.
Porodnost klesla i v sousedních zemích
Pokles plodnosti, který jsme viděli v Norsku, není nijak zvlášť norský fenomén. Švédsko a Finsko také zaznamenaly v posledních letech výrazný pokles plodnosti, zatímco v Dánsku byla mírně variabilnější. Z těchto čtyř severských zemí byla nejvyšší plodnost v roce 1,66 ve Švédsku a Dánsku s 1,67 a 2020 dítěte na ženu. Zdaleka nejnižší je SFT ve Finsku s 1,37. V roce 2020 však došlo k mírnému nárůstu ve Finsku, a rozdíl mezi Finskem a Norskem je nyní menší.
