WHO s novými názvy virů: „Alfa“ dominuje v Norsku
A to není B.1.617.2 nebo „indická varianta“, které se v Trondheimu obávají. Podle WHO by se varianta měla jmenovat „Delta“.
Skupina odborníků jako Světová zdravotnická organizace (WHO) se prozatím se svými doporučeními spojila.
Politici, média a odborníci po celém světě čelí dilematu, pokud jde o diskusi o nových variantách koronaviru.
Přečtěte si také náš další článek: Zdravotní rizika.
Od roku 2015 směrnice WHO uvádějí, že při označování nových nemocí, jako je „španělská chřipka“ nebo „indická cholera“ je třeba se vyhnout zeměpisné oblasti.
podle Indie dnes, Indické úřady se důrazně postavily proti tomu, aby byl tento kmen nazýván „indickou“ variantou
Proto výzkumné komunity používaly název genetické podskupiny, jako je B.1.1.7 nebo B. 1.617.2.
„Země by neměly být stigmatizovány za objevování a hlášení nových variant,“ stojí ve zprávě epidemioložky Maria Van Kerkhove z WHO.
Ale je jednodušší vstát na tiskové konferenci a mluvit s lidmi o rozdílu mezi „indickou“ a „anglickou“ variantou, než použít B.1.1.7 a B. 1.617.2. Bývalý americký prezident Donald Trump často označoval koronavirus za „čínský virus“. Zeměpisná jména byla často používána po celém světě.
. WHO nyní doporučuje používat tato jména:
| WHO-navn | Forst oppdaget I | Genetisk podskupina | Definujte něco: |
|---|---|---|---|
| Alpha (evt. Alfa på norsk) | United Kingdom | B.1.1.7 | Bekymringsvariant |
| Beta | South Africa | B.1.351 | Bekymringsvariant |
| Gamma | Brasil | P.1 | Bekymringsvariant |
| Delta | Indie | B.1.617.2 | Bekymringsvariant |
| Epsilon | Spojené státy americké | B.1.427/B.1.429 | Varianta je zajímavá |
| Zeta | Brasil | P.2 | Varianta je zajímavá |
| Eta | Flereland | B.1.525 | Varianta je zajímavá |
| Theta | Filipíny | P.3 | Varianta je zajímavá |
| Jota | Spojené státy americké | B.1.526 | Varianta je zajímavá |
| Kappa | Indie | B.1.617.1 | Varianta je zajímavá |
Expertní skupina WHO věří, že tato jména budou jednodušší a vyhnou se stigmatizaci.
Pak vyvstává otázka, která jména budou použita na příští tiskové konferenci s ministrem zdravotnictví a sociálních věcí, norským ředitelstvím zdravotnictví a SZÚ.
Na otázku, zda chce používat nová jména, zástupce ředitele zdravotnictví Espen Rostrup Nakstad odpovídá:
– Nomenklatura WHO se obvykle používá po celém světě. Dobrým příkladem je přejmenování koronaviru v zimě 2020 z 2019-nCoV na SARS-CoV-2.
– Nejsem si jistý, zda nová jména pro virové mutace časem vydrží, jednoduše proto, že neustále vznikají nové podvarianty, které je také potřeba tak či onak popsat. Pak může existovat mnoho variant písmen. Současná kodifikace je navíc z velké části začleněna do laboratorních prostředí, která se zabývají sekvenováním. Zda budou nová jména z dlouhodobého hlediska jednodušší, se tedy teprve uvidí.
