O něco více než polovina studentů účastnících se průzkumu tvrdí, že je studium dobře připravuje na profesní život.
V posledních letech se zvýšený význam pro pracovní život stal zvláště důležitým cílem kvality ve vysokoškolském vzdělávání. V článek publikovaný v norském statistice autoři se ptají, jak dobře mají studenti pocit, že je studium připravuje na profesní život. Výsledky ukazují, že o něco více než polovina norských studentů se cítí dobře připravena, zatímco méně než čtvrtina se cítí připravena jen trochu.
Ve srovnání s ostatními skandinávskými zeměmi, Finskem, Islandem, Švédskem a Dánskem je to nejnižší procento. Pro srovnání, 65 procent švédských studentů odpovědělo, že věří, že je jejich studium dokonale připraví na vstup na národní trh práce.
Studenti, kteří se cítí nejlépe připraveni, studují pedagogiku. Ti, kteří se cítí nejméně připraveni, studují humanitní obory, jazyky a umění, ale i sociální studia, žurnalistiku a informace. Ženy se cítí méně připravené než muži.
Klíčovým faktorem je vysokoškolská praxe. Studenti, kteří absolvovali praxi, mají ve větší míře pocit, že je studium připravuje na profesní život, než studenti, kteří praxi neměli.
Přečtěte si náš další článek: Jazyková studia v Norsku…
Zdroj NTB
Foto: Håkon Mosvold Larsen / NTB
