V norských školách se opět konaly volby (skolevalg). Systém organizování školních voleb funguje od roku 1989. Od té doby se školní volby konají každé dva roky společně s řádnými volbami.
Skolevalg jsou součástí výchovy k demokracii v norských školách. Školní volby, školní debaty a volební místnosti by měly studentům poskytnout zkušenost aktivního občana v demokracii. Studenti si musí procvičit dovednosti kritického myšlení, naučit se vypořádat se s rozdíly v názorech a respektovat rozdíly v názorech.
Přečtěte si také: Miliony na zvýšení zaměstnanosti na plný úvazek
To je důležitý prvek výchovy
- Školní volby jsou důležitou součástí výchovy studentů k demokracii ve škole. Díky školním volbám mají studenti možnost účastnit se politických diskusí, poznávat politické trendy a volit vlastní hlasy. To je důležitější než samotný výsledek, říká ředitel pobočky Bjørn Lescher-Nuland z ředitelství pro vzdělávání.
Do letošních školních voleb se přihlásilo 391 škol. Volilo téměř 140 000 studentů a volební účast byla 76,3 %.
– Jsem rád, že tolik škol využívá školní volby jako arénu ke zvýšení znalostí studentů o demokracii. Zde si mohou procvičit dovednosti kritického myšlení, naučit se vypořádat se s rozdíly v názorech a respektovat rozdíly v názorech, říká Lescher-Nuland.
Školní volby probíhaly obdobně jako běžné volby formou hlasování do urny.
Průzkum výběru studentů – údaje o postojích mladých lidí
Po volbách se studenti mohou zúčastnit ankety o výběru školy. Studie poskytuje pohled na postoje norské mládeže k politice a společnosti.
– Jedná se o jedinečná data, která jsou zpřístupněna všem v anonymizované podobě. Školy tak mohou tato data samy používat ve svých učebních plánech, říká ředitel pobočky Vigdis N. Kvalheim v Siktu.
Studenti si tak mohou vyzkoušet práci výzkumníků a porovnat své vlastní výsledky a odpovědi s jinými školami. Navíc mohou své odpovědi porovnat s výsledky volebního průzkumu zahrnujícího celou populaci.
Zde jsou výsledky školních voleb 2023.
FrP roste z 8,1 % v roce 2019 na letošních 19,5 %, a má tedy největší nárůst ze všech stran, o 11,4 bodu. procent
Z 21,9 % Høyre, nárůst o 8,9 procentních bodů.
AP ustupuje o 9,5 procentního bodu z 26,5 % na 17 % a je stranou, která ztrácí nejvíce hlasů ve srovnání se školními volbami v roce 2019.
Rozvojové cíle tisíciletí také zaznamenaly velký pokles, z 10,9 % na 3,8 %. Rødt se také posouvá zpět z 5 % na 2,7 %. Totéž platí pro Sp, který se zvyšuje z 8,1 % na 6,0 %.
Venstre také ztrácí některé hlasy, ale s poklesem pouze o 0,7 procentního bodu je jejich procento celkem stabilní na 9,4 %.
Ze stran, jejichž podporu zvyšuje s Høyre a FrP, SV zaznamenává nárůst o 1,3 procentního bodu, z 9,8 % na 11,1 %. KrF také mírně vzrostl, z 2,3 % na 2,8 %.
Jak budou hlasovat dospělí voliči, se ukáže již brzy, 11. září.
Dejte nám like na Facebooku a sdílejte náš příspěvek s ostatními.
Zdroj: Sikt
Přečtěte si také: Adam Bodnar – akademický učitel, sociální aktivista. Návštěva Norska.
