Nižší rodinné dávky pro imigranty? Norská vláda takovou alternativu zvažuje. To platí pro situace, kdy dítě rodiče zaměstnaného v Norsku pobývá mimo jeho hranice. Dosud se v takových případech nerozlišovalo ve výši dávek. Připomeňme, že imigranti ze zemí EHP mají právo: rodinný přídavek i když jsou jeho děti mimo Norsko.
Možnost stanovení dávky na základě životních nákladů
Současný právní stav nestanoví povinnost vypočítat výši rodinných přídavků na základě skutečných životních nákladů v zemi bydliště dítěte. Jak zdůrazňuje Linda Helleland z Ministerstva pro děti a rovnost, životní náklady jsou v mnoha zemích EHP nižší než v Norsku. To podle ní odůvodňuje zavedení odlišných pravidel pro výpočet rodinných přídavků. Účel těchto změn je dát rovnítko mezi finanční situaci rodin žijících v Norsku a v zahraničí.
Zjistěte, jak funguje sociální systém v Norsku.
Nejen rodinné dávky
Stojí za zmínku, že v předloženém dotazu norské vlády Kontrolní komisi ESVO diskutují se i další otázky. Týkají se nejen možnosti úpravy výše rodinných dávek kupní síla v dané zemi EHP. Ale také možnost využití tohoto konverzního kurzu v případě jiných peněžních benefitů.
Léta úsilí
Snahy o změnu způsobu výpočtu dávek sociální pomoci norská vláda běží od roku 2013. Tento návrh se zatím setkal s odporem zemí EHP. Zejména ty, které se nacházejí v východní Evropa. Také z webu Evropská komise není vůle měnit současný právní stav. Podle eurokomisařky Marianne Thyssenové má tato neochota jeden hlavní důvod. Důvodem je skutečnost, že dávky na děti, které žijí v jiné zemi, než ve které pracují jejich rodiče, tvoří méně než 1 % všech dávek vyplácených v zemi. Evropské unie. Marianne Thyssen navíc tvrdí, že správa takového programu by stála více, než by bylo možné ušetřit podle nových pravidel.
Změny jsou zvláště patrné pro polskou komunitu
Pokud se norské vládě podaří tyto změny prosadit, pocítí je zejména polská komunita. To dokazují i fakta, protože podle propočtů Agentury práce i NAV sociální péče, přídavky na děti a další formy finanční podpory vyplácené v roce 2015 tvořily 95,8 % průměrného příjmu v Polsku. Pro srovnání, v Norsku byla tato míra těsně nad 15 %. V praxi to znamená sociální dávky placené norskou vládou přispívají více k životní úrovni těch dětí, které žijí v Polsku.
