Norský statistický úřad na objednávku Strany pokroku připravil nové údaje o zaměstnanosti mezi emigranty. Odhalili nepříjemnou situaci žen žijících v Norsku. Nejhorší situace je mezi emigranty ze Sýrie a Somálska.
10 procent syrských žen pracuje
Podle statistik na zakázku pouze 10 procent syrských žen a 16 procent somálských žen pracuje více než 30 hodin týdně. To jsou mnohem horší výsledky než v předchozích publikacích. Důležitý je i další způsob sběru dat – dosud se SSB chovala ke každému, kdo pracoval více než hodinu týdně, jako k „pracujícímu člověku“. Nejnovější statistiky ukazují však, kolik z těchto lidí se zaměstnání na plný úvazek ani nepřibližuje.
Přečtěte si více o podpoře nezaměstnaným v Norsku >>>
SSB zkresluje skutečný obraz
Erlend Wiborg z Pokrokové strany v rozhovoru pro Nettavisen tvrdil, že data aktuálně zveřejněná SSB neposkytují informace o tom, jak vlastně trh práce vypadá. Nejnovější zpráva zadaná FRP ukazuje skutečnou úroveň zaměstnanosti v různých sociálních skupinách. Podle jeho názoru je jasný rozdíl mezi oficiální statistikou a tím, jak to celé vypadá v praxi.
Rozdíly jsou značné
Pro lepší ilustraci rozdílů ve zprávách stačí zmínit fakt, že podle současného způsobu 24 procent ze Sýrie a 38 procent ze Somálska pracuje více než jednu hodinu týdně. Toto procento dramaticky klesá, když se za zaměstnanou osobu považuje osoba, která pracuje více než 30 hodin týdně. Těmito ženami je 10 procent ze Sýrie a 16 procent z Eritreje.
Zjistěte o tom více, jak se vypořádat s norským pracovním právem >>>
Více pracují emigranti ze západu
Ukazuje se také, že normou pro emigranty ze Západu je, že 60 procent z nich najde zaměstnání na plný úvazek. Lidé, kteří přišli do Norska z Iráku, Sýrie a Afghánistánu, pracují mnohem méně. Tyto rozdíly jsou plně viditelné pouze v nejnovější zprávě, kterou si nechala vypracovat Strana pokroku.
Jak zlepšit jejich situaci?
S ohledem na výše uvedené informace, přijatá opatření, mimo jiné, by neměla být překvapivá v Centru pro přistěhovalce v Levangeru, které mají za cíl zvýšit profesionální aktivitu imigrantek. Tam byla vyvinuta mimořádně účinná metoda učení norštiny založená na komunikativním přístupu. Teprve po zvládnutí umění komunikace v tomto jazyce se člověk naučí psát a číst. Efekty jsou natolik překvapivé, že se Centrum rozhodlo toto řešení implementovat jako trvalý prvek nabídky.
