Jak píše Statistics Norway (SSB), nedávné neobvykle velké oslabení koruny znamená, že bude trvat déle, než inflace klesne k inflačnímu cíli. Důsledkem je další rok poklesu reálných mezd a další dva nárůsty úrokových sazeb.
- Hledáte profesionální účetní služby?
- Telefon: 0047 93982173
- servis v polštině
- Slevy pro nové zákazníky
- Topnor www.topnor.no
Slabá koruna má v současnosti velký dopad na norskou ekonomiku. V roce 2022 stálo jedno euro mezi 9,40 a 10,60 NOK. Na začátku letošního června byla cena 11,90 NOK za jedno euro. Prognózy SSB předpokládají do budoucna nezměněné směnné kurzy, což znamená letošní rekordní oslabení koruny.
Přestože inflace měřená indexem spotřebitelských cen (CPI) po svém vrcholu v říjnu loňského roku poklesla, stále slabší koruna znamená, že snížení inflace na inflační cíl bude trvat déle, než se dříve očekávalo.
– Slabá koruna činí inflaci neúprosnější. Dovážené zboží je stále dražší, což pomáhá déle udržet vysokou inflaci, říká výzkumník Thomas von Brasch.
Nové prognózy norského statistického úřadu odhadují, že růst CPI bude v průměru 5,6 %. v roce 2023. To je o 0,6 procentního bodu více než v předchozí březnové prognóze. CPI očištěný o daňové změny a bez energetických produktů se odhaduje na 6,0 %.
– V letošním roce předpokládáme meziroční nárůst mezd o 5,3 %. S očekávanou inflací 5,6 %. to znamená, že reálné mzdy letos také poněkud klesnou, říká Thomas von Braschi připomíná, že od roku 2015 nedošlo k téměř žádnému nárůstu reálných mezd.
Odhaduje se, že inflace měřená deflátorem národních účtů pro spotřebu domácností, který zahrnuje zvýšení cen zboží nakupovaného v zahraničí, vzroste téměř o 7 %. v roce 2023. To naznačuje směr dalšího poklesu reálných mezd.
Vrchol úrokové sazby 3,75 %. tento podzim
Vliv devalvace koruny na inflaci znamená, že Norges Bank pravděpodobně dále zvýší svou klíčovou úrokovou sazbu ze současné úrovně 3,25 %.
– Odhadujeme, že centrální banka zvýší úrokové sazby o 0,25 bodu jak v červnu, tak v září. procent, takže maximální úroková sazba bude na podzim 3,75 procenta. – říká Thomas von Brasch.
Růst norské ekonomiky se zatím v letošním roce poněkud zpomalil, ale HDP pevninského Norska se blíží úrovním, které Norský statistický úřad považuje za trendové úrovně. Očekává se, že tento trend bude pokračovat i v následujících letech s meziročním růstem přibližně 1,7 %.
K omezení růstu nakonec přispějí jak vyšší úrokové sazby, tak zpomalení růstu cen v zahraničí ceny v Norsku. Podle propočtů inflace v roce 2024 klesne na 3,0 % a v roce 2026 se přiblíží inflačnímu cíli 2 %.
Postupný nárůst nezaměstnanosti také znamená, že prostor pro snížení základní úrokové sazby může být již v roce 2024.
– Pokud v budoucnu nedojde k dalším výkyvům v ekonomice, nakonec se v roce 2024 dočkáme zvýšení reálných mezd – říká Thomas von Brasch.
Přečtěte si také: Můžete hodně získat změnou banky?
Hospodářská politika
- Rekordní slabý kurz koruny podrobuje části norské hospodářské politiky zkoušce, varuje Thomas von Brasch.
Když se ziskovost některých předních povolání zvýší v důsledku slabšího směnného kurzu koruny, může to přispět ke zvýšení mzdových a cenových tlaků, pokud se to rychle odrazí ve vyšším růstu mezd.
Manévrovací prostor ve fiskální politice navíc zvyšuje vyšší hodnota ropného fondu měřená v norských korunách.
Z krátkodobých politických důvodů může být v příštích letech lákavé výrazně zvýšit využívání ropných peněz, říká von Brasch.
Pokud však koruna zůstane na současné úrovni, jak předpokládají prognózy SSB, fiskální politika i strany v profesním životě se s největší pravděpodobností během několika let přizpůsobí oslabující koruně.
Postupně rostoucí nezaměstnanost
Před rokem byla nezaměstnanost přibližně 3,1 procenta, zatímco v posledních měsících to bylo přibližně 3,5 procenta. Z cyklického hlediska je to stále relativně málo.
– Zdá se, že vysoký tlak na trhu práce mírně polevuje. Naše propočty ukazují, že nezaměstnanost se bude v následujících letech postupně zvyšovat, a to přibližně na 4 %. v roce 2025 – říká Thomas von Brasch.
Nižší pokles cen nemovitostí, než se původně odhadovalo
Ceny domů v roce 2023 vzrostly více, než se čekalo. Měsíční index cen nemovitostí společnosti Eiendom Norge ukazuje, že ceny ojetých domů po poklesu cen z loňského podzimu nadále dobře rostly, a to i přes časté zvyšování sazeb hypoték v posledním roce.
– Očekáváme, že vyšší úrokové sazby a nižší reálný disponibilní příjem pomohou snížit ceny bydlení do konce roku, takže průměrné roční ceny domů klesnou zhruba o jeden a půl procenta, říká Thomas von Brasch.
Letos slabý růst spotřeby
Spotřeba domácností, která tvoří zhruba polovinu HDP pevninského Norska, loni vzrostla až o 6,9 procenta, a to navzdory vysokému nárůstu cen mnoha zboží a služeb.
Očekává se, že růst reálného disponibilního důchodu se od roku 2024 zvýší díky vyššímu růstu mezd a klesající inflaci, ale slabý růst reálných cen nemovitostí tlumí růst.
Vyšší reálný disponibilní důchod přispívá ke zvýšení spotřeby z přibližně 0,5 procenta. letos na přibližně 3 procenta. v roce 2026
Mezinárodní ekonomika
Ekonomická situace je v současnosti pro mnoho norských obchodních partnerů náročná.
„I když je ekonomický výhled pro země jako celek téměř neutrální, stále existuje vysoká pravděpodobnost, že některé z nich v nadcházející době upadnou do recese, říká výzkumník Roger Hammersland.
Německo je již v technické recesi a existují náznaky, že USA by ho mohly brzy následovat.
Prognózy naznačují zpomalení ekonomického růstu v krátkodobém horizontu, ale aktivita zůstane v příštích letech na podobné úrovni jako u norských obchodních partnerů dohromady.
– Riziko poklesu je však vysoké a centrální banky stojí před obtížným úkolem stabilizovat inflaci a zároveň zajistit finanční stabilitu. Příliš restriktivní měnová politika se v tomto kontextu může rychle ukázat jako zárodek nové krize, říká Roger Hammersland.
Dejte nám like na Facebooku a sdílejte náš příspěvek s ostatními. Děkuji.
Zdroj: Statistika Norska
