Pracovní morálka v Norsku byla předmětem loňského výzkumu. Dirigoval je prof. Wojciech Nowiak z univerzity v Poznani. Trvaly 4 měsíce a během této doby bylo dotazováno přesně 100 lidí pracujících v Norsku. Metodologií výzkumu byl rozhovor – nebyly použity žádné průzkumy z důvodu zachování anonymity.
- Hledáte profesionální účetní služby?
- Telefon: 0047 93982173
- servis v polštině
- Slevy pro nové zákazníky
- Topnor www.topnor.no
Polská komunita v Norsku se skládá z několika set tisíc lidí
Podle údajů shromážděných norským statistickým úřadem (norská SSB) čítá polská komunita v Norsku přibližně 100 300 lidí. lidé. Neoficiálně se ale bavíme o úplně jiných číslech. Podle posledních odhadů se ukazuje, že do Norska už přišlo téměř XNUMX XNUMX lidí. Poláci. Bez ohledu na to, který údaj je pravdivý, oba jasně ukazují, že jsme největší imigrantskou skupinou v této zemi. Loňský výzkum prof. Wojciech Nowiak nám řekl, co si skutečně myslíme o práci v Norsku.
Nízká míra důvěry
Jak twierdzi prof. Wojciech Nowiak, podczas realizacji badań spotkał się z problemem zaufania wśród Polonii norweskiej. Na bazie najczęściej pojawiających się wątpliwości, można sformułować jedno następujące pytanie: “Czy mogę Ci zaufać? Badanie na pewno jest anonimowe? Nie chciałbym o tym wszystkim mówić Norwegom”. Badani Polacy często podkreślali fakt, że podane odpowiedzi nie mogą identyfikować ich jako rozmówców. Dlatego preferowali rozmowę “w cztery oczy”, co uniemożliwiło zastosowania żadnych kwestionariuszy.
Pracovní morálka v Norsku? Poláci pracují bez smlouvy
Największe emocje wzbudzał temat związany z pracą bez umowy. Najbardziej zastanawiające były odpowiedzi dotyczące przyczyn, dlaczego Polacy byli zatrudniani “na czarno”. Okazuje się, że w wielu przypadkach to norwescy pracodawcy wywierali taką presję na polskich pracownikach. Godzili się oni na postawione warunki z prostego względu – zależało im na tym, by zarobić jak największe pieniądze podczas pobytu w Skandynawii. Bali się również utraty możliwości uzyskiwania jakiegokolwiek zarobku.
Poláci v Norsku a NAV
Zastanawiające są również odpowiedzi dotyczące czerpania korzyści z norweskiego systemu opieki społecznej. Podczas gdy Norwegowie mają bardzo złą opinię na temat obcokrajowców, którzy nadużywają możliwości pobierania różnego rodzaju świadczeń, to w praktyce badani Polacy rzadko z nich korzystali. Jak stwierdził prof. Wojciech Nowiak – “Większość Polaków nigdy nie otrzymało żadnych środków z NAV i nigdy takiej pomocy nie oczekiwało. W trakcie rozmowy stwierdzili, że należy być uczciwym wobec tych, którzy pracują naprawdę ciężko. Jednocześnie zdają sobie sprawę z tego, że inni obcokrajowcy nadużywają norweskiej opieki społecznej. Krytykują także fakt, że system ten jest zbyt otwarty dla wszystkich i ich zdaniem właśnie to jest przyczyną nadużyć”.
Přečtěte si také: Polské podnikání v Norsku – co tady děláme? >>>
Vysoká úroveň práv zaměstnanců
Pomimo faktu, że część badanych była zatrudniona “na czarno”, to Polacy doceniają norweskie przepisy dotyczące praw pracowniczych. Ich zdaniem wpływ ma na to fakt, że przedsiębiorczość w Norwegii rozwija się znacznie dłużej, niż w Polsce. Pozwoliło to na wypracowanie odpowiedniego prawa, które chroni interesy pracowników. Podczas rozmów często padało również stwierdzenie, iż w Norwegii nie dochodzi zbyt często do nadużyć względem pracowników.
Přečtěte si také: Norští podnikatelé pocítí dopady Brexitu >>>
Pracovní etika v Norsku – předmět kritiky
Zatímco Poláci chválí práva norských zaměstnanců, jsou kritičtější k otázce etiky v Norsku. Prof. Wojciech Nowiak ve svých studiích uvedl příklad jedné Polky, se kterou hovořil. Pracovala jako zubní asistentka a když začínala, byli kromě ní zaměstnáni ještě další dva Norové. Po nějaké době se ukázalo, že Polka splňuje normy pro všechny a zaměstnávání dalších zaměstnanců se stalo zbytečným. V důsledku toho byli propuštěni a jejich úkoly byly delegovány na Polku. Vše za stejnou odměnu, jakou dostávala doposud.
Poláci pracují tvrdě a dlouhé hodiny
Prof. Wojciech Nowiak ve své studii také vysvětluje, proč rozhovor se 100 Poláky trval čtyři měsíce. Z jeho pozorování vyplývá, že důvodem nebyla pouze nízká míra důvěry, ale také praktické důvody. Poláci pracují velmi dlouho, často až do 19:00 a domů odcházejí až kolem 20:00. Z tohoto důvodu bylo možné během jednoho večera vést maximálně jeden až dva rozhovory. Dalším problémem byla skutečnost, že Poláci pracují dlouhé hodiny i v sobotu.
Přečtěte si také: Prodlouží se pracovní doba v Norsku? >>>
Polské ženy pracující v hotelech
Ukazuje se také, že polské ženy tvoří velké procento zaměstnanosti v norských hotelech. Prof. Wojciech Nowiak využil ubytování v zařízeních v Tromsø a Bodø. Podle jeho názoru bylo těžké najít hotelovou společnost, která by nezaměstnávala alespoň jednoho Poláka. Z rozhovorů s polskými ženami lze vyvodit jeden závěr – všechny polské ženy se cítily oceňovány a motivovány tvrdě pracovat a učit se norský jazyk. Podle jejich názoru je tento přístup z hlediska profesního rozvoje ziskový.
Pracovní morálka v Norsku a diskriminace
Někteří z dotazovaných byli rovněž vystaveni diskriminačnímu chování. Nejčastěji se takové případy podle rozhovorů vyskytují ve stavebnictví. Pracovní morálka v některých závodech byla nízká, stejně jako nabízené pracovní podmínky. Jak se ukázalo, takové podniky zaměstnávaly především cizince, bez alespoň jednoho Nora. Další zajímavostí je, že jakmile na nějakém místě začali pracovat dva nebo tři Norové, vše se výrazně zlepšilo.
Přečtěte si také: Práce v Norsku – ve kterých odvětvích je nedostatek odborníků? >>>
Pracovní morálka v Norsku – jak to vypadá dnes?
Vzhledem k výše uvedenému výzkumu se nabízí otázka – jak dnes vypadá pracovní morálka v Norsku? Poláci před rokem oceňovali práva zaměstnanců, ale zároveň kritizovali úroveň etiky ve firmách. Zaměstnanci z naší země trávili většinu dne v práci, domů se vraceli kolem 20. hodiny. Mnoho Polek našlo uplatnění v norských hotelech a byly spokojeny s tím, kde aktuálně pracují. Shodli se na tom, že tvrdá práce a učení norštiny se z hlediska profesního rozvoje vyplácí.
Bohužel došlo i k diskriminačnímu chování. Pracovní podmínky byly podle partnerů na mnoha místech špatné a týkaly se pouze firem zaměstnávajících cizince. Zajímavé je, že se vše výrazně zlepšilo, když Norové přišli do práce. Podle prof. Wojciechu Nowiaka, stále je zapotřebí výzkum rodinného života Poláků v Norsku.
Vyvinut na základě: Polakker mener nordmenn har dårlig arbeidsmoral na forskning.no
Zdroje:
- Wojciech Nowiak, Stein Kuhnle a Dominika Narožna: „Migrační rodina. Obrázek rodiny na základě výzkumu polských přistěhovalců v Norsku» (Migrující rodiny. Zkušenosti Poláků v Norsku), tidsskriftet Scientific Papers of Wrocław University of Economics (Research Papers of Wrocław University of Economics), 438/2016. Sammendrag på engelsk.
- Wojciech Nowiak, Ragnhild Louise Muriaas a Dominika Narożna: „Severský model podpory rodin, které se nemohou postarat o své děti. Analýza situace Poláků a jejich rodin v Norsku »(Severský model pomoci dysfunkčním rodinám v péči o děti. Analýza vnímání situace Poláků a jejich rodin v Norsku), tidsskriftet Prace Naukowe Naukowe Szkoła Ekonomistyczny we Wrocławiu (Research Papers of Wrocław University of Economics), 456/2016.
- Wojciech Nowiak, Cornelius Cappelen a Dominika Narožna: «Vnitřní migrace v EU a EHP a problém nelegálního trhu práce. Analýza situace imigrantů z Polska žijících v okrese Hordaland»(Vnitřní migrace v rámci EU a EHP vůči černému trhu práce. Analýza situace polských imigrantů žijících v kraji Hordaland), tidsskriftet Przegląd Politologiczne (Political Science Review), 3/2016.
