– Tyto výsledky mě znepokojují. Demokracie je pod tlakem v mnoha zemích, včetně Norska. Příprava studentů na účast v demokracii je jedním z nejdůležitějších společenských poslání škol, říká ministr školství Kari Nessa Nordtun a dodává:

– Mimo jiné se dnešní mládež bohužel dostává ke svým zprávám převážně prostřednictvím médií řízených algoritmy, nikoli prostřednictvím médií řízených redaktory. To klade na školu nové nároky.

Mezinárodní studie ICCS měří, jak dobře jsou studenti devátých tříd připraveni aktivně se zapojit do společnosti, například volit nebo vyjadřovat své názory v debatách ve společnosti.

Studie ukazuje, že norští 14letí lidé stále vědí o demokracii a občanství více než průměrný student v jiných zemích. Ale poprvé Norské výsledky jsou slabší. Norsko zaznamenalo největší pokles z 15 zemí, které se rovněž zúčastnily předchozího průzkumu. Jednoznačně se zvyšuje procento studentů, kteří dosahují výsledků na nízké úrovni znalostí.

– Máme velké ambice, pokud jde o učení studentů. Bohužel mnoho studií ukazuje, že mimo jiné se v posledních letech zhoršily čtenářské dovednosti. Tato studie o demokracii je další šipkou ukazující špatným směrem a musíme ji brát vážně, říká Nordtun.

Sociální média se stávají stále důležitější oblastí pro konzumaci

Dnešní mladí lidé vyrůstají ve společnosti, kde technologie změnily sociální média a tok informací úplně jinak, než tomu bylo ještě před pár lety. Výzkumníci zodpovědní za zprávu ICCS uvádějí, že sociální média se stávají stále důležitější oblastí pro konzumaci zpráv mladými lidmi. Uvádějí také, že část poklesu znalostí mezi norskými studenty mezi lety 2016 a 2022 je způsobena oslabenou motivací k testům a škole.

– Důvodů pro změnu motivace studentů může být mnoho. Důležitou otázkou je, zda je škola dostatečně přizpůsobena společenským změnám, které proběhly v posledních letech s rozvojem sociálních sítí a aktivit, o které se studenti nyní zajímají, říká Morten Rosenkvist z ředitelství pro vzdělávání.

Nízká znalost demokracie může mimo jiné učinit z mladých lidí snadněji oběti manipulace například prostřednictvím fake news.

– Ještě důležitější než dříve je, že škola pomáhá zajistit, aby studenti dostávali vyvážené informace. Je důležité, aby se fake news a antidemokratické názory setkaly s poznatky a kritickým myšlením založeným na výzkumu. Máme před sebou dlouhou cestu a zahájili jsme řadu akcí k posílení porozumění demokracii, říká Nordtun.

Na podzim 2020 dostala škola nové učební osnovy a demokracie a občanství jsou nyní jedním ze tří mezioborových témat.

– Myslím si, že je to důležitý krok, který se ještě plně neprojevil, říká Nordtun.

Vláda navíc nedávno přidělila další peníze společnosti TENK, která vytváří vzdělávací programy pro školy o propagandě a nepravdivých informacích. Vyučují kurzy a přednášky pro školy po celé zemi o kritice zdroje a kritickém myšlení.

– Zřídili jsme také výbor, který se podrobně zabývá používáním obrazovek ve školách a poskytuje rady ohledně opatření. Už víme, že obrazovky ovlivňují dětské čtenářské dovednosti a soustředění, což je zase důležité pro poznávání demokracie, říká Nordtun.

Velká důvěra v politické instituce, navzájem i v média

Studie ukazuje, že norští 14letí lidé mají vysokou míru důvěry v politické instituce, navzájem a v média. Důvěra se od roku 2016 výrazně zvýšila. Norští studenti se proto vymykají hlavnímu trendu ve většině ostatních zemí ICCS, kde důvěra obecně klesá.

– Ve sdílené škole se studenti z různých prostředí setkávají ve stejných třídách. Věřím, že v tom je síla naší společnosti. Vzájemná důvěra snižuje rozdíly mezi námi a škola dává děti a mládež rovné příležitosti pro komunitu a rozvoj, říká Nordtun.

V Norsku a Švédsku uvádí nejvyšší procento studentů, že jsou zapojeni do rozhodovacích procesů o tom, jak škola funguje.

Dejte nám like na Facebooku a sdílejte náš příspěvek s ostatními

Zdroj: regjeringen

Přečtěte si také: Nyní si můžete rezervovat své číslo PESEL