Na pracovní dobu o svátcích se vztahují stejná pravidla jako v jiných obdobích. Mnoho zaměstnanců na plný i částečný úvazek má v této době prodlouženou pracovní dobu. Podle společnosti Arbeidstilsynet je obtížné předat komplexní pravidla upravující pracovní standardy během prázdnin.
Základem je zákoník práce
To stojí za zmínku čas Práci o svátcích reguluje především norština zákoníku práce. Z tohoto důvodu nemůže zaměstnavatel podepsat žádné nové dohody, což by mělo za následek méně práv zaměstnanců než tyto vyplývající z platných právních předpisů. Existují však tři typy pracovních norem, které je třeba vzít v úvahu V Norsku.
Standardní pracovní doba
Standard pracovní doba o svátcích v norské legislativě určuje, jak dlouho může zaměstnanec vykonávat své povinnosti během dne a v průběhu týdne. Standardní hodinová norma je nejvýše 9 hodin za 24 hodin a nejvýše 40 hodin za týden.
Výjimky
Souhlas s prací může odmítnout zaměstnavatel i zaměstnanec nad základnou. Podle společnosti Arbeidstilsynet není neobvyklé dosáhnout dohody, podle níž zaměstnanec je v práci 37,5 hodiny týdně. V tomto případě byla každá odpracovaná hodina nad rámec normy je třeba zvážit jako práce navíc popř přesčas.
Přečtěte si také: Pracovní doba v Norsku – jak to vypadá? >>>
Práce navíc a přesčasy
Nicméně stojí za to to vědět přesčas neexistuje pracovní doba, která by nepřesahovala zákonná norma. Pokud zaměstnanec pracuje např. 37,5 hodiny týdně a jednou měsíčně 40 hodin týdně, pak 2,5 hodin se zachází jako dodatečná práce, ale ne přesčas. To je proto, že pracovní čas nepřekračuje zákonnou normu.
Přesčas
Předpokládejme však, že zaměstnanec by podle smlouvy měl být v práci 37,5 hodiny týdně a pracuje 45 hodin týdně. V takové situaci navíc 2,5 hodin by měla být účtována jako práce navíc, nicméně 5 hodin jako přesčas. Důvodem tohoto výkladu je prohřešek zákonná norma 40 hodin týdně.
Přesčas nemůže být standardem zaměstnání
Jak vysvětluje Arbeidstilsynet, musíme mít na paměti, že přesčasy nemohou být standardem zaměstnání. To znamená, že zaměstnanec nemůže pracovat v tomto systému trvale. Přesčas může nastat pouze v obdobích, kdy je taková potřeba – např. před Vánocemi. Pokud však zaměstnavatel potřebuje od zaměstnanců natrvalo více práce, musí zvážit jiná řešení – např. zvýšení pozic na plný úvazek.
Normy pro využívání přesčasů
Stojí za to si to uvědomit zaměstnavatel nemůže donutit zaměstnance k práci přesčas přesahující 25 hodin týdně a 200 hodin měsíčně. Li společnost potřebuje více přesčasů, musí se dohodnout s odbory popř získat souhlas od společnosti Arbeidstilsynet.
Příplatek za přesčas
Pracovní doba o prázdninách by měla zahrnovat vyšší odměnu, pokud zaměstnanec v této době plní své povinnosti přesčas - Na rozdíl od další práce. Bonus by měl činit minimálně 40 % smluvní hodinové sazby. Obvykle je však vyšší na pracovišti byla podepsána kolektivní smlouva.
Přečtěte si více o přesčasech v Norsku >>>
Musí být uzavřena smlouva
Největší rozdíl mezi dodatečná práce, je přesčas je skutečnost, že v prvním případě s tím zákon nepočítá zvýšení platu. Zvýšení hodinové sazby je v tomto případě možné, pokud je to obsaženo ve smlouvě mezi stranami pracovník, je zaměstnavatel. Jiná je situace u přesčasů – v této situaci zaměstnavatel je povinen platit za vykonanou práci minimálně o 40 % vyšší hodinovou sazbu mimo zákonnou normu.
