Muzycy a lidé kultury, s Leszek Możdżer a Adam Pierończyk na cgel, mluví se o spojení s Polskem a Norskem, anože o inspiraci k překračování hranic a stereotypů. Různými způsoby sdílejí své hudební a koncertní zkušenosti i názory na dialog.
prof. Hans Weisethaunet, Univerzita v Oslu:
- Polsko a Norsko spojuje ještě jeden příběh. Není to ale výjimkou, týká se to i jiných míst. A to jsou jazzové festivaly, které se objevují v Evropě. Festival jazzové hudby v Sopotech, Jazz Jamboree. V Norsko – festival Moldejazz, který začal koncem 50. let 1960. století. Od roku XNUMX pak na jevištích působilo mnoho mezinárodních hostů...
Adam Pierończyk, jazzový hudebník:
- V devadesátých letech jsme s Leszkem Możdżerem procestovali možná ne celý svět, ale půlku světa. Hráli jsme spolu hodně představení. Je známo, že při cestování ve dvojici se musíte nějak, dost intenzivně, dát dohromady. A vycházet spolu. Tady přichází na řadu dialog, že? Protože kdyby to nefungovalo, nemělo by to smysl.
Dr. Ewa Czachorowska-Zygor, Hudební akademie v Krakově
- Témata, která se objevila, známá z Komedovy tvorby, aranžovaná Leszkem Możdżerem a Adamem Pierończykem, zněla velmi individualizovaným způsobem a byla tím, o čem Komeda mluvil: známka individuálního umělce, která je na jeho uměleckém díle zanechána v tomto případ, na hudbu.
Leszek Możdżer , jazzový hudebník:
- Krzysztof Komeda je prostě kmotrem polského jazzu. Je přirozené absorbovat tuto hudbu a nechat se v ní pohltit. Témata Komedy se dokonce hrají na jamech v Polsku, takže je to prostě součást našeho jazyka. Toto je základní nátěr.
Adam Pierończyk:
- To jsem řekl na sympoziu o hudbě Krzysztofa Komedy zde v Oslu, že podle mého názoru je Komeda jako náš polský Duke Ellington nebo George Gershwin. Jazzové standardy jsou především díla těchto skladatelů a několika či desítek dalších amerických. Proč bychom měli my, proč by Poláci či jiné národnosti nehráli hudbu Komedy, která je stejně univerzální a prostě klasika sama o sobě?
Leszek Możdżer:
- Pro hudebníka, zvláště jazzového a pro hudebníka obecně, na národnosti nezáleží.
Gabriel Fliflet, lidový hudebník:
- A tady v Norsku, když jsem vyrůstal, přitahovali velkou pozornost i polští jazzoví hudebníci. Měli byste také pamatovat na staré lidové tance. Protože velká část této tradice v Norsku, hudby, se kterou se jezdilo po vesnicích a hrála k tanci, má své kořeny mj. v Polsku.
Jorun M. Kvernberg, lidový hudebník:
- V norské lidové tradici představuje regionální hudba důležitou identitu. Ale po nějaké době při práci s lidovou hudbou zaznamenáváte stále více podobností. Jak mezi různými norskými tradicemi, tak mezi nimi a tradicemi z celého světa. Zažít jinou hudební kulturu, zkusit hrát v duchu dané tradice a bavit se s ní je velmi obohacující. To je to, co Gabriel a já děláme. Necháváme se inspirovat hudbou z různých míst. (…) Hudbu lze absolutně chápat jako dialog a jako takovou ji používat. (…) A čím déle jsme hráli jako duo s Gabrielem, tím méně jsme potřebovali mluvit.
Gabriel Fliflet:
- Dalo by se říci, že je stále méně dialogů ústy a stále více přímo prostřednictvím nástrojů. (…) A hudba, každá dobrá hudba, je vždy rozhovorem mezi interprety a hudebníky. Pokud to nejsou rozhovory, není to dobrá hudba.
Rozhovory se konaly na Cosmopolite Scene v Oslu během Polský filmař 2019 a 2020 v souvislosti s koncertem Leszka Możdżera a Adama Pierończyka na památku Krzysztofa Komedy a koncertem „Folk bez hranic“ Joruna M. Kvernberga a Gabriela Flifleta.
„Koncertní dialog. Kde hranice neexistují“ – to je 1. díl minisérie rozhovorů „Polsko v tvých očích, Norsko v mých očích“. Klikněte a podívejte se na celou epizodu zde:
NORSKÝ TEXT
Konsertdialog přes Grensera
Musikere ogkulturmennesker deler sine erfaringer medmusikk, dialog, Polsko a Norsko. De forteller agså om deres inspirasjoner til å overskride like a grenser and stereotypier.
prof. Hans Weisethaunet, Universitetet a Oslo:
- Det er en annen histories som Norsko og Polen deler og det er ikke unikt. Det finnes også andre steder. Jedná se o jazzový festival jako dukker opp v Evropě, jako Sopot Jazzfestival v Polsku, Jazz Jamboree. I Norsko fikk v Molde Jazzfestival drží na tampen a femtitallet. Od roku 1960 var det mange internasjonale gjester…
Adam Pierończyk, jazzový hudebník:
- På 90-tallet reiste vi – Leszek Możdżer og jeg – gjennom kanskje ikke hele verden, men en halv. Vi har rozlité hromadné konserter sammen. Det er klart at når to mennesker reiser sammen, så må de få til en klaff mellom hverandre, og det er en ganske intens prosess. Og her er det snakk om dialog igjen, sant? Pro hvis dialogen ikke fungerte, så ville det være meningsløst.
Ewa Czachorowska-Zygor, Ph.d., Musikkakademiet v Krakově
- Hudební tematika v hart, kjente temaer fra Komedas verk, aranžér Leszek Możdżer a Adam Pierończyk, fikk et sterkt personlig preg, og det er det Komeda kalte særmerket til den enestående artisten, ikerdette verlfketen, ibædette verlfketen musick.
Leszek Możdżer, jazzový hudebník:
- Krzysztof Komeda er rett og slett fadderen til polska jazz. Det er naturlig at man absorberer dennemusikken, suger den inn. Og man spiller noen temaer før eller senere. Komedas temaer spiller man jo til a med på jam sessions in Polsko, så det er rett og slett en del avårtmusikkspråk. Det er ABC-boka vår.
Adam Pierończyk:
- Slik jeg sa i dag på seminaret om Krzysztof Komeda her and Oslo, er det slik at han virkelig er, etter mitt skjønn, en polsk Duke Ellington nebo George Gershwin. Jazzstandarder er hovedsakelig stykker av de to componistene og noen få andre amerikanske. Hvorfor skulle da ikke vi polakker, eller folk fra andre land, spille Komeda, some er like så Universll og er enklassiker i seg selv?
Leszek Możdżer:
- Pro musicere, og særlig for jazzmusikere, har nasjonalitet ingen betydning.
Gabriel Fliflet, folkový hudebník:
- Her i Norge hvor jeg vokste opp var polske jazzmusikere veldig ettertraktede. Veldig mye av den norske gammeldanstradisjonen har dessuten røtter i Polen.
Jorun M. Kvernberg, folkový hudebník:
- I den norske folkemusikken er den Lokale folkemusikken en viktig identityetsbærer. Etterhvert jsem man jobber med folkemusikk, så ser man mer også mer og mer likhetene mellom de ulike tradisjonene – både i Norge og i verden. Det er så berikende å oppleve andre culter sin Musikk og få lov å prøve seg på den, å spille litt og leke med den Musikken. Og jeg og Gabriel gjør netpp det! Přečtěte si oss medmusikk od forskjellige steder a lar oss inspirere. (…) Musikk kan absolutt brukes som dialog (…) Jeg og Gabriel har rozlil sammen i mange, mange år – og jo mer du spiller sammen, desto mindre trenger du å snakke.
Gabriel Fliflet:
- Det får bli mindre dialog med munnen og mer direkte med instrumentene. God Musikk er jo som en samtale mellom utøverne, mellommusikerne. Hvis det ikke er samtale, er det ikke en godmusikk.
“Konsertdialog over grenser” – det er den 1. epizoda a mini-intervjuserie “Polen i dine øyne, Norge i mine øyne”. Klikněte na její epizodu: https://youtu.be/E_QBBKKw9iE
Intervjuene ble gjennomført na Cosmopolite Scene v Oslo pod Polske filmdager 2019 a 2020 ifm. konserten til minne om Krzysztof Komeda av Leszek Możdżer og Adam Pierończyk og konserten “Grenseløs folkemusikk” av Jorun M. Kvernberg og Gabriel Fliflet.
