– Je důležité co nejlépe využít pracovní sílu, zvláště nyní, když tolik norských společností hlásí nedostatek kvalifikované pracovní síly. Pokud budou moci mnozí z těch, kteří pracují na částečný úvazek, pracovat více, bude to významný přínos, říká ministryně práce a sociálního začleňování Marte Mjøs Persen.

Práce na částečný úvazek je stále velmi běžná

Přestože byla v posledních letech zavedena řada opatření ke zvýšení účasti na plný úvazek, práce na částečný úvazek je stále velmi běžná. Tato situace je velmi viditelná v některých odvětvích a profesích, zejména ve zdravotnictví a péči. Mezi ošetřovatelským personálem v obcích a krajích 91 procent pracuje na částečný úvazek. Mezi pomocnými sestrami pracuje na částečný úvazek 74 %.

V maloobchodě pracuje na zkrácený úvazek každý třetí zaměstnanec, v hotelích a restauracích se to týká zhruba poloviny zaměstnanců.

Hlavním pravidlem by mělo být zaměstnání na plný úvazek

Jeden z návrhů zákonů předložených vládou uvádí, že hlavním pravidlem v profesním životě by mělo být zaměstnání na plný úvazek. Potřebu zaměstnání na částečný úvazek musí zaměstnavatel doložit.

– Skutečnost, že více lidí pracuje na plný úvazek, je důležitá jak z hlediska schopnosti jednotlivce se uživit, tak ze socioekonomického hlediska. Budoucí prosperita závisí na dostatečném počtu lidí pracujících na plný úvazek, říká Persen.

Větší rovnost v profesním životě

„K dosažení větší rovnosti v profesním životě je navíc důležitá kultura práce na plný úvazek,“ zdůrazňuje.

Vyšší je podíl žen pracujících na částečný úvazek. Kultura na plný úvazek je sice důležitá, ale je také důležité zachovat možnost práce na částečný úvazek pro ty, kteří z různých důvodů na plný úvazek pracovat nemohou. Návrh to tedy nevylučuje.

Prioritou je práce na plný úvazek a posilování pracovního práva

Návrh zákona také navrhuje, aby zaměstnanci zaměstnaný na částečný úvazek měli přednost zvýšit svou pracovní dobu před najímáním nových zaměstnanců. Pracovníci na částečný úvazek také získají přednostní práva na další směny.