Stella Strzemecká
Opakovaně jsme zdůrazňovali, jak důležité je zachovat polské kořeny. Zvláště důležité je utvářet vhodné postoje mezi dětmi, které se svými rodiči vycestovaly mimo Polsko. S vyrůstáním ve dvou prostředích – polském a norském – je spojena také řada výhod. O tom, proč stojí za to pěstovat mezi dětmi polské tradice a jak se připravit na emigraci, si povídáme se Stellou Strzemeckou.
Stella Strzemecka – kdo to je?
Stella Strzemecka je socioložka, doktorandka a výzkumnice na Jagellonské univerzitě a učitelka společenských věd. Specializuje se na problematiku migrace rodin. Přidružená k Jagellonské univerzitě a Univerzitě v Oslu prováděla v letech 2013-2016 výzkum sociální adaptace dětí polských imigrantů v Norsku. Denně spolupracuje s polskými školami po celém světě a také s rodinami migrantů a učiteli v Polsku i v zahraničí. Vede školení a workshopy a přednáší. Podílí se na různých vědeckých a vzdělávacích projektech souvisejících s rodinnou migrací a snaží se jejich výsledky šířit v co největším měřítku.
Více se dozvíte na webu: www.stellastrzemecka.pl >>>
O tom, proč stojí za to pěstovat polské tradice a polský jazyk mezi dětmi, se dočtete v rozhovoru Stelly Strzemecké pro Radio Wataha.
Michał Nielub: Na co je dobré pamatovat při výchově dětí v zahraničí? Měla by se kultivovat polská kultura a jazyk?
Stella Strzemecka: V procesu výchovy dětí v zahraničí stojí za to pamatovat na snahu dát dětem „kořeny“ i „křídla“ a vychovávat je s respektem k zemi jejich původu a pobytu. Motivace k převzetí důležitého úkolu kultivace polské kultury a jazyka během migrace by měla vycházet přímo ze srdce, takže kultivovat polství není „mělo by“, ale spíše „stojí za to“. Pokud se polské poselství dostane k dítěti z hloubi našeho srdce, bude to pro něj jistě jedinečný dárek, který ocení a využije v dospělosti. V rámci podpory rodičů a vzdálených příbuzných v tomto úkolu nelze úlohu polské školy přeceňovat.
Poláci jsou mimořádní: Przemysław Kaca - muž s velkým srdcem >>>
Mimochodem, letos na podzim odstartuje mediální kampaň: Informační kampaň pro děti – „Kdo jsi. Jsem rád, že se do toho mohu zapojit jako součást rady odborníků. Dětská informační kampaň za zachování polského jazyka v emigraci je určena Polákům po celém světě (jak těm, kteří žijí v zemi, tak v zahraničí). V současné době je KID ve fázi intenzivních příprav, první výsledky budou brzy.
Michał Nielub: Jak se projevuje problém identity u dětí vychovaných v zahraničí?
Stella Strzemecka: Adaptační proces, kterým děti imigrantů během života procházejí, neprobíhá bez námahy. Vyžaduje to od nich hodně práce. Stejně jako my dospělí, i děti zažívají během svého života mnoho dilemat (včetně problémů s jazykem, identitou a vrstevníky), které od nich vyžadují, aby je zvládly. Výzkumy ukazují, že vědomí, že jste dítě imigrantů, vyvolává řadu otázek týkajících se identity. Vzhledem k tomu, že děti jsou v současné době v počátečních fázích dynamického procesu budování identity, stojí za to s nimi mluvit o tom, kým jsou (nebo kým se cítí). Nebojme se rodinných rozhovorů o identifikačních dilematech, byť jde o problematiku mimořádně delikátní a rozsáhlou.
Každodenní život je nekonečným zdrojem zážitků, takže jeden rozhovor o identitě tuto problematiku nevyčerpá. Měníme se, proto je toto téma (a naše rodinné poslání) na roky dopředu. Stojí za to se každý den lépe poznávat a rozumět si. Je úžasné, jak moc se můžeme jeden od druhého naučit: děti od svých rodičů, rodiče od svých dětí, děti od svých prarodičů, prarodiče od svých dětí a tak dále. Touha po vzájemném poznávání spojená s přístupem otevřenosti, zvědavosti, respektu a přijetí může přinést neuvěřitelné výsledky. Za předpokladu, že tyto akce jsou autentické a systematické. Nezapomínejme, že „rodina“ je naší velkou silou.
Poláci jsou mimořádní: Marcin Kisielewski - muž, který miloval okurky >>>
Michal Nielub: Existuje mnoho případů rodin, které emigrují se svými dětmi. Díky tomu rostou v podstatě ve dvou prostředích – polském a norském. Jsou s touto skutečností spojené nějaké výhody?
Stella Strzemecka: Samozřejmě existuje řada potenciálních výhod vyrůstání v nadnárodním (polsko-norském) světě. Děti a mladí dospělí, se kterými jsem hovořil, zmínili své vysoké interkulturní kompetence (včetně větší otevřenosti, pozornosti a empatie vůči lidem i sobě samým) a možnost stát se bilingvní osobou, a tedy bikulturou. Rostou z nich úžasní polsko-norští velvyslanci a adaptivní odborníci, protože si tím sami prošli. Hodně jsem se naučil od svých menších i větších partnerů. Ukázali mi svůj svět, za což jsem jim vděčná. Migrace změnila jejich životy a oni změnili můj.
Poláci jsou mimořádní: Dominika "Domika" Łuczyńska - krásné vokály v Norsku >>>
Michał Nielub: Rozhodnutí odejít za prací do zahraničí často padne, když jsou naše děti už v pubertě. Co je pro ně výhodnější - například odjet pouze otec a zůstat na venkově s matkou nebo odjet celá rodina?
Stella Strzemecka: To se liší. Rozhodnutí o mezinárodní migraci se činí v různých fázích vývoje dětí. Vše záleží na životní situaci dané rodiny. Někdy, byť jen pár let staré, si vzpomněly, že jejich rodič bydlel „tam“. Znám případy, kdy si děti čas od času z velké touhy sbalily batohy, protože chtěly navštívit rodiče pracujícího v Norsku. Jiní netrpělivě odpočítávali dny do jeho příjezdu. Výzkumy ukazují, že jednou z nejcennějších hodnot pro polské rodiny v Norsku v kontextu soukromé sféry je „být spolu“ – bez ohledu na to, zda v Polsku nebo Norsku.
Ceny elektřiny v Norsku vyšší o 60 %. Proč? >>>
Michał Nielub: Zásadní otázka, kterou si kladou všichni lidé, kteří se rozhodnou emigrovat. Měli byste přesto jet a pokusit se zařídit si život v Polsku?
Stella Strzemecka: Rozhodnutí, zda emigrovat nebo zůstat v zemi, by mělo být projednáno společně, včetně dětí do procesu rozhodování (v dostatečném předstihu), aby se s tímto tématem seznámily. Při plánování rozhovoru o migraci se vyplatí myslet na vytvoření seznamu potenciálních emocionálních a materiálních „zisků“/„příležitostí“ a „ztrátek“/„bariér“ a na základě toho se po důkladném zvážení rozhodnout. Kolik rodin, tolik životních příběhů, příležitostí, plánů, očekávání a snů a tím i přístupů k migraci.
Každý musí odpovědět na otázku: "Migrovat, či nemigrovat?" mezi nimi. Pokud je rozhodnutí kladné, je třeba mít na paměti, že migrace je zlom v životě člověka. Je to „turbulentní přechod“ pro dospělé, zejména děti. Migrace je velký rodinný projekt, na který se před odjezdem vyplatí připravit. Jakékoli, byť sebemenší, přípravy zaměřené na lepší pochopení potenciální země pobytu učiněné před odjezdem (související s jazykem, kulturou či fungováním nejdůležitějších institucí) se v migraci jistě vyplatí.
